V prosinci 2001 vydal Cavanna knihu Chlodvíkova krev (Le Sang du Clovis, Albin Michel, 381 s.) Na stránkách www.lire.fr při té příležitosti uveřejnili krátký, dost povrchní rozhovor R. Coigneta, z něhož vyjímáme odpověď na otázku Kde a jak píšete? "Mám takovou malou cimru v Paříži. Původně to byla kancelář, když jsem ještě dělal šéfredaktora Hara-Kiri. Tam se mi pracuje moc dobře, je tam absolutní klid, zavřu okenice, rozsvítím jen lampičku se zeleným stínidlem, která mi osvětluje papír. V Seine-et-Marne, kde bydlím s rodinou, se pro psaní zařizuji stejně: zavřu okenice, rozsvítím lampičku. Mám rád pocit, že jsem ztracený v noci, s malou zářící žárovkou, kolem tma. Je to kouzelné a jitřím tak svou oblibu samoty. Egoismus, řekněme. Na všechno zapomenu. Nechám se pohltit tím, co píšu. Po několika hodinách najednou shledám, že jsem celý rozcuchaný, rozhalený - ale před sebou mám pár popsaných papírů. Co se stalo? Nevím, jen jsou tu přede mnou ty stránky. Psaní je vrcholný bod samoty. Potěšení z plodné samoty. Člověk je sám, ale s tím obrovským vnitřním světem v pohybu. Vidí postavy. Takhle, tady na stole; běhají, perou se; vyrůstají tu hory, hučí oceán. Celý svět tu ve vás trdluje..."

Narodil se r. 1923 ve francouzském městě Nogent-sur.Marne Otec byl Ital, matka Francouzka. Cavanna vychodil jen základní školu. Provozoval různá zaměstnání. Pracoval jako novinář. V roce 1960 založil známý "zlý a hloupý" deník Hara-Kiri, v roce 1970 Charlie-Hebdo, který roku 1982 přestal vycházet a znovu se objevil r. 1992. Cavanna je skvělý, vtipný vypravěč. První román (Maria) vydal r. 1985. Své dětství popisuje v knihách Taliáni (Les Ritals) a Králičí oko (L´oeil du lapin).

Román Bohyně-matka (La déesse-mère, Albin Michel, 1997, 263 s.) přivádí čtenáře do pravěku. V Cavannově podání je to doba celá krvavá, plná erotiky - a jak jinak, s troškou filosofování o životě. Pralidé se rozhodně nenudili. Alespoň ti románoví tráví veškerý čas honěním se za pratury, případně za ženskými - není třeba nijak vybírat, občas i za nějakým tím nepřítelem. Sem tam namalují pár výjevů na stěny jeskyně, vykonají náboženský obřad a vrátí se zas ke kopulování. Ženy žijí věčně zavřené v jeskyni, povídají a povídají a čekají, kdy budou moci náležitě posloužit. Tak se stalo, že se jednou pár odvážných sebralo a vydaly se založit si společnost podle svého, v níž muži neměli místo. Kult Bohyně-matky toleroval jen pár otroků. A oba kmeny by v klidu a pokoji přežívaly, nebýt čtyř vetřelců, kteří se rozhodli opustit mužské peklo a odebrat se do ženského očistce. Následují události, v nichž mužští přijdou nejen o své peří... a ženské prolijí potoky slz. Kritička G. Rolinová doporučila knihu všem milovníkům historie...

Český vyšel Cavannův román na biblické motivy Písmo (přel. Dušan Havlíček, Paseka, 2003) a série historických románů: Plavovlasý Hun (přel. Dana Melanová, Talpress, 2002), Sekera a kříž (přel. Dana Melanová, Talpress, 2003), Klotildin bůh (přel. Dana Melanová, Talpress, 2003), Chlodvíkova krev (přel. Dana Melanová, Talpress, 2004). A později ještě trilogie Taliáni, Rusáci a Maria v překladu Tomáše Kybala v nakladatelství Volvox Globator (v rozmezí let 2020 a 2021).