JA

Jitka Ambrožová

Metafikční román Jordyho Rosenberga barvitě zachycuje prostředí londýnské spodiny 18. století a nabourává obraz historického Londýna jako homogenního bílého města. V silném milostném příběhu hermafroditního Jacka Shepparda a prostitutky Bess Khanové se na několika úrovních rozvíjí motiv osvobození.

Na samotě v lese, kde žije Daniel se sestrou a otcem, vládne poeticky zachycená mystická atmosféra, která vytváří dojem jakéhosi bezčasí. Autorka, která byla v roce 2017 nominována na Man Bookerovu cenu, propojuje topos raně středověkého keltského království s tématy vlastnictví půdy, nebo dokonce genderové identity.

Když se zkrachovalý burzovní makléř s dcerou setkají na Manhattan Beach s gangsterem Stylesem, fatálně to ovlivní zbytek jejich životů. Držitelka Pulitzerovy ceny Jennifer Eganová přišla s kvalitním historickým románem. Nic víc, nic míň.

Román, v jehož centru stojí osudy jedné konkrétní rodiny, je v americké literatuře oblíbeným žánrem. Po knize Union Atlantic, v níž se Adam Haslett strefoval do praktik, které zapříčinily globální ekonomickou krizi, se přesouvá do této intimnější polohy a předkládá čtenářům obraz rodiny poznamenané duševní nemocí.

U příležitosti nedávného uvedení snímku Brooklyn do kin se Mladá fronta rozhodla vydat dotisk stejnojmenného románu Colma Tóibína, který filmu posloužil jako předloha. Kniha o emigrantské odyseji mladé Irky Eilis Laceyové v době po druhé světové válce nabízí typickou ukázku Tóibínova uměřeného stylu a citu pro autentické detaily.

V centru Úzké cesty na daleký sever stojí stavba takzvané železnice smrti z Thajska do Barmy za 2. světové války. Román mapuje mizérii australských válečných zajatců, kteří na stavbě pod dohledem Japonců pracovali, ale také klade hlubší otázky. V roce 2014 dílo získalo Man Bookerovu cenu.

Mariina závěť, útlá novela irského spisovatele a novináře Colma Tóibína, která se roku 2013 dostala do širší nominace na prestižní Man Bookerovu cenu, vypráví příběh posledních dnů Ježíše Krista z pohledu jeho matky.

Ze začátku vypadá kniha Kde se touláš, Bernadetto! americké spisovatelky a scenáristky Marie Sempleové, odehrávající se v autorčině domovském Seattlu, slibně. Bee, Bernadettina čtrnáctiletá dcera, přinese ze školy samé jedničky, a protože jí rodiče slíbili, že si za ně může přát cokoliv, přeje si rodinný výlet do Antarktidy.

Ve svém již třináctém románu V jedné osobě zůstává John Irving uhrančivým vypravěčem, kterého známe z jeho nejvydařenějších děl. Nohy mu ale podráží přílišná těžkopádnost při rozvíjení hlavních myšlenek románu.

Prvotina Rawiho Hagea se nečte snadno. Krátké, ale o to intenzivnější epizody z občanskou válkou zmítaného Bejrútu počátku 80. let na čtenáře útočí a emocionálně ho vyčerpávají. Styl vyprávění je hutný, obraz střídá obraz a vypravěč si neustále činí nároky na čtenářovu představivost.

Snad aby Hosseini zcela vyčerpal své oblíbené téma rodinných vztahů, věnuje se ve své poslední knize A hory odpověděly hlavně vztahům mezi sourozenci. Počáteční kapitoly, zasazené do autorova rodného Afghánistánu, se vyznačují neobvyklou poetičností a takřka pohádkovým kouzlem. Samy o sobě ale skvělý čtenářský zážitek nezajistí.

Hlavním hrdinou a vypravěčem tohoto historického románu, odehrávajícího se ve druhé polovině 19. století, je Jaffy Brown, chudý chlapec, který se společně se svou „matinkou“ snaží přežít v těch nejhorších čtvrtích viktoriánského Londýna. Jeho život však navždy změní setkání s uprchlým bengálským tygrem, z jehož spárů ho zachrání badatel Charles Jamrach.

„Je rok 1963. Říkají tomu kosmický věk. Člověk obletěl zemi v raketě. Vynalezli pilulku, aby vdané ženy nemusely otěhotnět. Plechovku piva otevřete jedním prstem, už k tomu nepotřebujete otvírák. Ale v domě mých rodičů je vedro, jako by se psal rok 1899, kdy ho můj pradědeček postavil.“