Klasika moderní americké literatury Saula Bellowa zná většina čtenářů jako autora Humboldtova daru, Dobrodružství Augieho Marche či monumentálního Herzoga, tedy rozmáchlých románových pláten zachycující nesnadné postavení intelektuála v komplikovaném současném světě. A skutečně, Bellow asi navždy zůstane zapsán do dějin literatury právě těmito romány, které tak silně promluvily do duše člověka druhé poloviny dvacátého století, inspirovaly řadu vynikajících mladších autorů (za všechny lze uvést třeba Martina Amise) a neoddělitelně spojily moderní prózu s její sto let starou románovou tradicí. Ale dílo Bellowa má i svou druhou stránku - kratší hutné texty, na první pohled ne tolik ambiciózní, leč přesto brilantní, a to jak stylisticky, tak myšlenkově. Mezi taková dílka patří třeba novela Ani den!, vydaná česky před dávnými časy, anebo Realista, pozdní autorovo dílo, které před nedávnem vydal v překladu Evy Kondrysové Volvox Globator.

Jistě, lze si snadno představit, že mnozí nadšení čtenáři Bellowových velkých románů, blízkých velkým ruským a francouzským realistům minulého století, budou novelou zklamáni. Bellow se zde představuje skutečně v diametrálně odlišné poloze - americký kritik Michiko Kakutani právem tvrdí, že pozdní novela je Bellowovou variací na Henryho Jamese -, leč přesto tu v jakési miniatuře najdeme vše podstatné z velkých románů, okořeněné silnou předtuchou blížícího se konce. Pod stínem smrti tak Saul Bellow opět brilantně rozehrává konflikt mezi reálným světem a světem ireálným.

Do toho druhého plně náleží hlavní hrdina a vypravěč novely - je to člověk záhadný, trochu tajnůstkář, distancovaný od dění kolem sebe, jenž na okolní svět a ostatní lidi pohlíží z odstupu a především s vrozenou nedůvěrou. Své city schovává hluboko uvnitř, nevynáší žádné zásadní soudy ani nepodniká žádné rozhodné kroky, nýbrž jako "teoretik" sleduje a klinicky přesně analyzuje reálný svět. Harry Trellman (tak se totiž vypravěč jmenuje) žije poklidný a ničím nerušený život - existenci mu zajistily peníze vydělané záhadně v Asii, konkrétně v Barmě, a náplní jeho staromládeneckého života jsou teď pouze občasné schůzky s přáteli. To se však rychle změní, když do života Harryho znenadání vstoupí starý miliardář Adletsky: ten Harryho nejprve najme jako svého druhu poradce či konzultanta (prý pro jeho pozorovatelské nadání), aby vzápětí připravil geniální plán, jak Harryho dovést k setkání s jeho bývalou, teď už ovdovělou láskou Amy. Harry do ní byl vášnivě zamilován před několika desetiletími, ona mezitím vystřídala několik mužů, po rozvodu s posledním přišla o všechen svůj majetek a teď se znovu střetává s Harrym, pro něhož jako by mezera oněch čtyřiceti let vůbec neexistovala - svůj vztah k Amy prožíval po celou tu dobu v duchu. Přesto však ke změně dochází - Harry je na sklonku života donucen vystoupit ze své "teoretické" (nazírací) ulity a vůbec poprvé vykročit do reálného světa.

A Bellowův svět reálný doopravdy je. I na malé ploše dokáže žijící klasik americké literatury brilantně zachytit panoptikum lidských typů, stejně jako onen těžko definovatelný, hektický, napůl chaotický šum moderního velkoměsta. Umělecky přesvědčivé jsou i lidské postavy, pochopitelně s výjimkou Adletského, jenž v textu funguje tak trochu jako deus ex machina, ovšem stále ještě do přijatelné míry.

Daleko nejpřesvědčivějším - a nejrealističtějším - motivem knihy je ovšem přízrak smrti. Ta je přítomná od samého začátku až do konce, ostatně i klíčová scéna mezi Amy a Harrym v závěru románu se odehrává na hřbitově. Harry opouští svůj svět chimér a rozhoduje se vykročit do reálného světa právě v okamžiku, kdy mu dochází, že na světě nebude věčně a že jeho konec se nezadržitelně blíží (to si silně uvědomuje při setkání s dvaadevadesátiletým Adletským). Silná přítomnost motivu smrti ale rozhodně neznamená, že by kniha byla smrtelně vážná - i zde Bellow osvědčuje svůj smysl pro humor, byť poněkud svérázný.

Nuže, Saul Bellow jistě už napsal ambicióznější díla než tuto novelu, nicméně tento brilantní text se jistě plným právem přiřadí po jejich bok. Realista je totiž skutečně vynikající kniha, a to i díky skvěle propracovaným zkratkám, jimiž autor dokáže v několika črtách zachytit neuvěřitelně komplexní fenomény. Je to rovněž kniha hluboká, jež tváří v tvář smrti klade znovu otázku po tom, co je v našich životech reálné a co jen přelud, aniž by však chtěla dát nějakou definitivní odpověď. Spíše otevírá široké pole možností a dává svobodu nám čtenářům.