Zatímco v USA jsou sešitové série základem tamní komiksové kultury, v Česku se tento systém vydávání nikdy neuchytil. Nakladatelé to zkoušeli hned počátkem devadesátých let se Spider-Manem či barbarem Conanem, ale poměrně vysoká cena a také politika neukončených příběhů čtenáře brzy odradily. Nejdéle se udržely sešity Kačeřích příběhů, nepočítáme-li trochu jinak, velkoryseji, koncipované frankofonní komiksové sešity od Šmoulů až po Asterixe. Proto vzbudilo překvapení a zájem, když nakladatelství Paseka ohlásilo, že se o sešitovou sérii pokusí, a to dokonce s původním českým komiksem.

Nečekaná popularita
Těží samozřejmě z nečekané, ale enormní popularity románové trilogie Vojtěcha Matochy Prašina. A také z toho, že ilustrátorem Prašiny je Karel Osoha, jeden z nejpracovitějších českých kreslířů, který za tři roky zvládl úspěšně nakreslit 640 stran komiksové trilogie Návrat Krále Šumavy – a k tomu ještě ilustrovat zmíněnou knižní sérii. Od dubna, kdy vyšel první sešit, stihl zatím podle plánu nakreslit další dva, třetí (a do září prozatím poslední) vyšel k datu pražského knižního veletrhu Svět knihy. Každý sešit má sice jen osmadvacet stran, ale zato jsou plnobarevné a kreslíř nevypustil jediný obrázek, vše je poctivě a tvrdě odpracované. Další čtyři díly jsou naplánovány od září do prosince letošního roku, vždy na počátek měsíce.

Samotný příběh je samozřejmě o poznání jednodušší a kratší než předchozí románové. Odehrává se dva roky po konci poslední knihy; tajuplná čtvrť Prašina sice stále žije svým životem, ale čím dál více podléhá tlaku developerů. Až jedno takové moderní obchodní centrum zapálí tajuplný muž starou lampou. Svědkem události je také Vašek, kluk neurčitého věku mezi čtrnácti a sedmnácti, už ne dítě, ale ještě ne dospělý. Nějakou chvíli už na Prašině žije sám v podnájmu, z rodiny mu zbyl jen strýc, který pracuje u policie a občas Vaška bere na brigádu k sobě do kanceláře. Vašek tak začne po podivném muži, který ve třetím sešitu způsobí další požár, pátrat na vlastní pěst, přičemž využívá jak náhod, tak toho, že jako mladý kluk bez uniformy budí u prašinských starousedlíků přece jen trochu důvěry. A pomalu se ukazuje, co Matochovi čtenáři už tuší, totiž že ochránci práva a pořádku nemusejí být nutně na té správné straně, stejně jako tajuplný žhář nemusí být zavrženíhodný padouch.

Bezchybně nakreslené náhody
Děj je ještě před polovinou, takže se může všelijak zajímavě zamotat, nicméně obrysy příběhu už nyní začínají být patrné. Matocha s Osohou jej vyprávějí vlastně dosti pozvolna, citlivě budují postavu hlavního hrdiny, sirotka, který nějak neví, co si počít s životem, a tak bezcílně bloumá ulicemi a v pátrání po fantomovi konečně najde nějaký smysl. Občas mu Matocha do cesty přihraje žádoucí náhodu, scéna zapálení obchodního centra je také krajně nepravděpodobná (že by na sklobetonové monstrum stačila jedna lampa?), ale ve čtvrti Prašina se může stát leccos a logiku v tom hledat nemůžeme.

Jakkoliv nad peripetiemi příběhu občas kritičtější čtenář povytáhne obočí, Osohova kresba je téměř bezchybná. Od Návratu Krále Šumavy je kreslíř zase o něco jistější, evidentně mu svědčí barevné provedení – výrazně odlišuje chladný a přetechnizovaný svět moderní civilizace od sice tmavých, ale teplých barev ve čtvrti Prašina. Vizuál si v ničem nezadá se standardem těch amerických komiksů, které nechtějí ohromovat přepálenými akčními scénami. I ty se v Křídovém panáčkovi objeví, ale jinak je tempo spíše pozvolné a nálada melancholická. Oba autoři dobře využívají vnitřní monolog hlavního hrdiny, umějí vyprávět beze slov či v pravou chvíli vytáhnout celostránkové okno. Na hodnocení je ještě příliš brzy, nicméně už jen Osohova kresba stojí za to, aby čtenáři těch necelých osmdesát korun do každého sešitu investovali. A přinejmenším podle žebříčku Svazu českých nakladatelů a knihkupců, kde se dva úvodní díly komiksové Prašiny objevují v první desítce bestsellerů pro děti, se zdá, že to nakladatelství Paseka vychází. Pokud skutečně půjde o prodejní úspěch, pak je to vlastně dobrá zpráva i pro český komiks jako celek.