Kniha s tajemným a starosvětským názvem Baśń o wężowym sercu albo wtóre słowo o Jakóbie Szeli (Báje o hadím srdci aneb Druhé slovo o Jakubu Szelovi, 2019) je už třetím románem mladého polského spisovatele Radka Raka. Po Kocham Cię, Lilith (Miluji tě, Lilith, 2014) a Puste niebo (Prázdné nebe, 2016) je to další z jeho děl, ve kterém se realita proplétá s magií a spojuje se s ní v pohádkovou fantasy. Není to překvapující: Radek Rak, vystudovaný veterinář, má už od svých prvních povídek k žánru fantasy blízko, k jeho největším literárním vzorům patří mnohokrát oceněný polský spisovatel Jacek Dukaj.

Ve svém debutu Miluji tě, Lilith, který se odehrává v beskydských lázních, Rak mísí život hlavního hrdiny s osudy postav knihy, kterou tento hrdina čte. V silně erotizovaném Prázdném nebi pak oplétá sítí nových legend své studentské město Lublin. V Báji o hadím srdci se Rak vrací ke krajině svého dětství a čtenářům představuje polorealistickou verzi Haliče: tehdejšího území habsburské monarchie, v současnosti regionu na polsko-ukrajinském pohraničí. Rekapituluje dávné báje a lidové pohádky a fantazíruje o skutečných místech i historických událostech, čímž vytváří vlastní mytologii.

Magická Halič
Děj se odehrává v období mezi napoleonskými válkami a jarem národů roku 1848. Halič, kdysi jedna z nejzaostalejších a nejchudších korunních zemí Rakousko-Uherska, v Rakově próze nepodléhá ani tak moci císaře, ale spíše se stále řídí zákony přírody. Ta má ještě pořád převahu nad člověkem, rozlehlé horské a zalesněné plochy dominují nad malými vesnicemi a městečky. Rytmus románu silně ovlivňují roční období se svým střídáním zrání a sklizně, hladomoru a úrody. První polovina 19. století je v Báji plná divokosti a tajemství. Autorem popisovaný svět působí na čtenáře magicky: místní sedláci si chodí pro radu střídavě ke knězi a k lesní poustevnici či čarodějnici, pohanskými rituály se šeptem nesou slova křesťanských modliteb. V románu se výrazně projevují fantastické prvky, nacházíme v něm čerty, rusalky a duchy, pohrávající si s nic netušícími poddanými a pány; kočka se občas mění v kohouta, který pije plnými doušky vodku a kleje, a hadi proměnění ve zlaté rybky za odměnu plní přání. To není klasická fantasy. Ačkoliv se lidský a magický svět neustále potkávají, nadpřirozených jevů se mohou účastnit jen někteří hrdinové.

Idyla mladého vraha
Všechny neobyčejné úkazy autor popisuje lehkým, lyrickým jazykem, který je místy smyslný a erotický, jindy vulgární a rázný. Rak v Báji o hadím srdci navazuje na pozapomenutou lidovou slovesnost i formálně, každá kapitola začíná slovy „Říká se, že…“ a sám autor knihu považuje víc za „mluvenou“ než „psanou“. Magický realismus v počátcích knihy, který může připomínat Sto roků samoty Gabriela Garcíi Marquéze, se rychle mění ve slovanskou fantasy, obsahující však i drobné odkazy na tvorbu jiných spisovatelů, například J. R. R. Tolkiena. Sám titul představuje referenci na báseň Brunona Jasieńskieho Slovo o Jakubu Szelovi z roku 1926, kterou avantgardní básník stylizoval jako lidovou píseň. Rak zpracovává osudy Jakuba Szely s využitím historických pramenů, ale i všelijakých lidových povídek a legend vztahujících se k této kontroverzní postavě. V procesu tvorby však zapojuje především vlastní představivost.

V polských školních osnovách se o Szelovi obvykle nemluví jinak než jako o zbojníkovi a vrahovi, jednom z vůdců brutální selské vzpoury z roku 1846 proti šlechticům – krvavého masakru, finančně podporovaného rakouskou vládou. V kolektivním vědomí Poláků je proto zafixován jako antihrdina, ačkoliv Rak v jednom z rozhovorů vzpomíná na to, že ve vyprávěních jeho dědečka se mu Szela jevil spíš jako haličský Robin Hood. V Báji o hadím srdci dochází ke konfrontaci obou přístupů, čtenář nepoznává Szelu v období krvavé pomsty, ale ještě jako dospívajícího chlapce a spolu s ním zakouší strasti a slasti venkovského života. Rak touto knihou částečně doplňuje léta ignorované, ale čím dál častěji na světlo vytahované téma osudů rolnické třídy, zneužívané polskými a při širším pohledu i evropskými šlechtici.

Obraz šlechty v knize přináší polskému čtenáři spíš děsivé a nepříjemné překvapení, nicméně spisovatel jej vystavěl na pravdivých základech. Jeden z hlavních hrdinů, zeman Wiktoryn Bogusz, může působit jako vlastenec odhodlaný padnout za vlast a současně jako podlý tyran, který bez rozpaků bije sedláky a znásilňuje nejkrásnější venkovanky. Rak nutí čtenáře k prověření vlastních postojů, když popisovaný příběh i vztahy mezi šlechtou a sedláky nepřipodobňuje k obrazu idealizované polské vesnice z básní období romantismu, ale spíš ke kruté historii otrokářství na druhé straně Atlantiku.

Magické události, které zásadně ovlivňují osudy šlechtice Wiktoryna i sedláka Jakuba, jim umožní reflektovat vlastní životy. Kniha nabízí velmi zajímavou perspektivu, pomocí níž mohou čtenáři lépe pochopit příčiny vzpoury a analyzovat vztahy panující v historické Haliči. Netradiční způsob, jaký autor používá k vyprávění o dějinných událostech, je spolu s poutavým stylem, tajemnou aurou a smyslem pro humor obsaženým v duchaplných dialozích dostatečnou odpovědí na otázku, jestli Báje o hadím srdci stojí za čtenářův čas i všechna přiznaná ocenění (kromě nejprestižnější polské literární ceny Nike román získal cenu Nové fantastiky nebo cenu Jerzyho Żuławského).