Historky ze života filozofů
Po adaptacích slavných románů Thomase Bernharda a Roberta Musila se rakouský karikaturista pustil do komiksového portrétování významných filozofů. Princip jeho humoru spočívá v tom, že filozofy a jejich myšlenky zasadí do přízemní, banální situace ze současnosti.
Rakouský kreslíř a ilustrátor Nicolas Mahler se díky nakladatelství Archa představuje českým čtenářům již třetí knihou, tentokrát s názvem Večírek s Kantem. Jeho předchozí tituly přeložené do češtiny, Staří mistři a Muž bez vlastností, byly adaptace známých literárních děl. Večírek s Kantem se drží ve stejné linii, avšak s jednou výjimkou – autor v něm se svérázným humorem adaptuje díla přesně dvaadvaceti filozofů a filozofek.
Proč zrovna filozofie? Pro Mahlerovu tvorbu je typické, že si bere na paškál takzvaně „vážná“ či „těžká“ témata a zlehčí je svým na první pohled dětinsky prostým stylem. Ten se vyznačuje minimalismem takřka na hranici možného, soustředí se především na samotné postavy, zatímco pozadí či jiné objekty se vyskytují jen zřídka. Čtenářská pozornost se tak přesouvá k monologům a podobě hlavních aktérů, kteří se v jednotlivých obrazech často proměňují jen nepatrně. Jistá míra recipientovy spolupráce je tedy nezbytná: bez pozorného prohlížení všech panelů a trochy imaginace si z Večírku s Kantem odnesete leda tak nechápavou kocovinu. Rovněž se vyplatí vyhledat si podobenky i méně známých zobrazených filozofů, neboť až pak lze docenit, s jak velkým smyslem pro výstižnost Mahler karikuje jejich rysy.
Kniha má v tiráži označení „grafická novela“, což může být poněkud matoucí, neboť se jedná spíše o komiksové stripy. Každý z adaptovaných myslitelů dostal stejný prostor na deseti panelech. Mahler vychází z jednoduchého principu, kdy si z děl všech aktérů vyzobává více či méně sourodé citace, skládá je za sebe a vytváří jednoduchou povídku, již čas od času zakončí jemnou pointou. Tak se stane, že pasáže z Platónova dialogu Symposion jsou náplní policejního výslechu, Hegel se ocitá na pochybné výstavě umění a Karl Marx si nepříliš svižně počíná za pokladnou v supermarketu.
Komiks si užijí především čtenáři s alespoň základní znalostí myšlenek, z nichž Mahler cituje. Přesto základ jeho humoru spočívá v tom, že je vytrhává z kontextu, tudíž detailní znalost předlohy není nezbytná. Filozofická pojednání většinou vycházejí z důkladné definice a rozvíjení konkrétních pojmů, přičemž je nutné se častým opakováním či variováním myšlenek prokopat k jádru. Mahler tento princip staví na hlavu a zakládá na tom komičnost. Zcela anarchisticky popadne několik vět a opatří je kontextem v podobě nemístné situace. Vždy tak ovšem činí s grácií, ba s přímo ohleduplnou laskavostí. Jeho podvratné pochechtávání nikdy nevyznívá jako výsměch domnělé žvanivosti či nepraktičnosti filozofie, nýbrž je to vědoucné pomrkávání na dobrého přítele, z něhož si může utahovat, aniž by hrozilo, že se urazí.
Večírek s Kantem je humoristická kniha, která pravděpodobně nezpůsobí příliš hlasitých záchvatů smíchu. V nepříliš rozsáhlé konkurenci filozofického komiksu si svoje příznivce mnohem pravděpodobněji získají internetové projekty typu Existential Comics, jehož autorem je vystudovaný matematik Corey Mohler. Ten vyjma akčnějšího pojetí svých minipříběhů nabízí čtenáři možnost přečíst si vysvětlení konkrétního vtipu a jeho pointy. Nicolas Mahler se oproti tomu spíše s jemným humorem a bez jakékoli doslovnosti snaží často náročná filozofická díla odlehčit a ukázat, že jejich původci byli také lidé, kteří se museli každodenně střetávat i s věcmi přízemními.
Kupte si knihu:
Podpoříte provoz našich stránek.