Jak je možné dosáhnout toho, aby nová kniha, právě došlá z tiskárny, voněla? Je třeba o to zažádat, připlatit si za to? Anebo je vůně součástí samotného příběhu? Nevím. Potěší to pokaždé a u knihy určené dětským čtenářům především. Vždyť si to představte: dáte dítěti knihu s očekáváním, že mu s ní bude dobře, a kniha – diplomaticky řečeno – mu vonět nebude. Nebylo by to smutné? Skutečná papírová kniha si to nezaslouží a čtenáři teprve ne. Už někdo napsal laudatio pro voňavé knihy?

Různé formy, jak zpřístupnit verše dětem, se objevovaly, co svět světem stojí. Vždyť poezie je na prvním místě carmen – píseň, kterou matka zpívá svému dítěti a chlapec své milé. A je to například také židovský mizmór, žalm a modlitba, kterou se modlí lidé abrahámovské víry, a nejen ti. Poezie, zvlášť ta psaná pro děti, je navíc fóné čili zvuk a tón, které dítě vnímá tak silně jako máloco jiného. Otázka tedy nezní „poezie pro děti ano, či ne?“, nýbrž „jaké básně, v jakých formách a v jaké intenzitě?“.

Právě tak se jistě ptali v Meandru při vydávání knihy Hiršalův skicák s podtitulem básně & domalovánky pro děti. Aktuálně je k mání druhé vydání mimořádně úspěšné knihy, která prvně vyšla v roce 2009 a díky čtenářské přízni byla velmi rychle vyprodána. Jak je patrné z názvu, jedná se o básně, popěvky a říkadla básníka a překladatele Josef Hiršala (1920–2003). Výběr pochází z několika Hiršalových sbírek a jsou do něj, jak připomíná autor ediční poznámky Radim Kopáč, zahrnuty i básně, které dosud knižně vydané nebyly. Ilustrací se ujal výtvarník Petr Nikl, jenž obrazový doprovod pojal jako předkreslené omalovánky, které si může každý čtenář sám dotvořit a stát se tak jejich spoluautorem. Grafické zpracování je dílem knižního grafika Tomáše Machka. Ten, zřejmě ve spolupráci s Petrem Niklem, vytvořil pro knihu velkorysý, velký čtvercový formát o velikosti 28 × 28 cm s perforovaným horním okrajem, který dovoluje otáčet jednotlivé stránky jako v opravdovém skicáři. Světlé pastelové barvy Niklových ilustrací činí knihu na první pohled ještě větší a přístupnější. Skicák sestává ze samostatných archů různobarevných kreseb, do nichž Petr Nikl tužkou vmaloval siluety a obrysy zvířat a jiných bytostí, o kterých Josef Hiršal veršoval. Jeho básně a říkadla jsou buď součástí kresby samotné, anebo jsou natištěny na samostatných kartách velikosti pohlednice a dají se v použité kroužkové vazbě otáčet. Barvy, které výtvarník vybral, jsou příjemné pro oči a připomínají barevné čtvrtky, jež si lze běžně koupit ve výtvarných potřebách. Tato kniha není iluze o dětské tvorbě. Tato kniha k dětské četbě a kreslení vybízí a láká.

Hiršalovy krátké, jednoduché, zvukomalebné a čisté básně jsou pro děti snadno zapamatovatelné. Obohacují dětský jazyk, trénují řeč, dávají poznat, co je to rytmus, přízvuk, co krátké a dlouhé slabiky, co verš a barva hlasu, čte-li si s nimi někdo z rodičů či blízkých. A zatímco se říkadla a básně starají o rozvoj řeči, vytvářejí Niklovy kresby a promyšlený formát knihy tvůrčí svět sám o sobě. Nejde tu totiž jen o prosté otáčení stránek. Dítě je pozváno, aby do předkreslených obrázků vstoupilo tak, jak umí a jak chce. Knihu může mít položenou na stole či na klíně. Vazba mu dovolí postavit ji jako střechu a otáčet jednotlivé stránky sem a tam. Bude-li chtít, může nakrásně spirálu kroužkové vazby vytočit a všechny nebo jen některé domalované básně z ní vyndat. Představte si malého čtenáře, který celý skicák dokreslil. Není místo, kterému by nevěnoval pozornost, energii a čas. Ze svých obrázků tak může doma, ve školce či ve škole udělat malou výstavu, někomu je darovat, udělat jimi radost.

I kdybyste si podobným způsobem vymalovali knížku s pevnou vazbou, zřejmě neseberete odvahu ji roztrhat na jednotlivé stránky. Skicář vám však tuhle možnost nabízí. Kniha-bytost se nerozpadne na kusy, ale projde určitou metamorfózou. Tvůrčím rozhodnutím se promění. Je na každém, jak se svým skicářem naloží. Domnívám se, že tahle nabídnutá svoboda bude dětskému čtenáři-malíři sympatická. Kdybych se měl já sám rozhodovat, jak s knihou naložím, četl bych ji, domalovával, a až bych byl hotov a nechal ji ještě dlouho odpočívat, rozdal bych pak obrázky těm, které mám rád.

Hiršalův skicák vyčnívá v literatuře pro děti a vytváří určitý referenční bod, ke kterému by se mohly vztahovat knihy, jež odmítají být pouhým zbožím. Ve skicáři se sešlo skoro všechno, co může činit knihu atraktivní a dobrou: nápad, humor, vtip, originalita a hlavně potřeba hovořit k dětem jazykem a obrazy, kterým mají šanci porozumět.