Wonder Woman se dočkala prvního vlastního komiksu v českém znění a dává tak zřetelně najevo, že komiksy nejsou jen pro chlapce a muže. Pochopitelně to poznání pramení ze západních trendů, podle nichž čtou superhrdinské komiksy momentálně z padesáti procent dívky, což je rozhodně nejvyšší poměr v celé komiksové historii.

Tento trend sledujeme také u nás, a tak není divu, že nakladatelství BB/Art zkouší sáhnout po komiksech s ženskými hlavními hrdinkami. Nejprve vyšel komiks Harley Quinn, který je věnován poněkud šílené psychiatričce, jež se během terapie seznámila s Jokerem, do kterého se zamilovala. Wonder Woman je ovšem jiná liga. Wonder Woman, dcera královny Amazonek, je dokonce superhrdinská extraliga. Diana bojuje bok po boku Supermanovi i Batmanovi, ale vždy jako rovnocenný partner, žádná stafáž.

Poprvé se Wonder Woman objevila v komiksu v roce 1942 a od té doby u nakladatelství DC vychází prakticky nepřetržitě (s výjimkou krátkého přerušení v roce 1986). Záhy se díky svému boji za rovnoprávnost pohlaví stala ikonou feministek, ovšem nejen jejich. Komiksoví historici rádi poukazují na její laso pravdy, kterým spoutává své nepřátele – zkrátka a dobře milovníci bondáže princeznu Dianu milují také.

Vzhledem k dlouhé historii postavy je proto složité přijít s novým komiksem, který by se nebál porušovat stará klišé a zkusil by princeznu bojovnici podat jinak. To se zřejmě podařilo díky projektu New 52, který znamenal restart ve světě DC. Ten sice nedopadl pro celou řadu komiksových hrdinů nejlépe (výše zmíněná Harley Quinn je toho příkladem), ale v případě Wonder Woman odvedli scenáristé dobrou práci.

Více než produkci nakladatelství DC připomíná komiksy jejich dceřiné společnosti Vertigo a spíše než k Supermanovi s Batmanem má Wonder Woman blíž k Sandmanovi a Luciferovi. Brian Azzarello, respektovaný komiksový scenárista, se v roce 2012 rozhodl více než superhrdinskou složku akcentovat Dianin původ a rozehrává příběh antických bohů zasazený do aktuální současnosti. Zeus zmizel a nikdo neví ani proč, ani kam. Když odmyslíme, že motiv boha zanechavšího své ovečky není v komiksu v posledních patnácti letech ničím novým a stává se z něj čím dál větší klišé (Sandman, Preacher, Lucifer – ve všech těchto slavných komiksech se stalo něco obdobného), skýtá základní situace scenáristovi mnohé možnosti. Zároveň je jasné, že se musí strhnout válka o trůn Olympu. Když se navíc ukáže, že před svým odchodem stihl Zeus ještě zplodit dalšího ze svých levobočků, vstupuje na scénu i pomstychtivá Héra, která ani po všech tisíciletích nesnáší choťovu nevěru o nic lépe než v dobách Héraklových.

Logicky se Diana ocitá v centru všeho dění a nestačí se divit, jaké její život nabírá obrátky. Azzarello ke všemu neváhá ani přijít s novou verzí původu Wonder Woman, který je překvapivý i zábavný, takže komiks má všechny trumfy, díky nimž může zaujmout čtenáře. Celkovému vyznění pomáhá i kresba Cliffa Chianga, který také volí všednější styl bez bombastických počítačových efektů, tolik běžných pro mainstreamový komiks.

Po přečtení první knihy Wonder Woman můžeme potvrdit, že Azzarellova práce patří společně se Snyderovým Batmanem k tomu nejlepšímu, co řada New 52 přinesla. Nezbývá než doufat, že komiksoví fanoušci v Česku už skutečně dospěli do fáze, když se jich najde dost na to, aby mohlo vyjít pokračování komiksu s ženskou hrdinkou v hlavní roli. První kniha totiž přináší pouze prolog a v dalším dílu se teprve ukáže, kam neohrožená amazonka nasměruje svoje kopí.