Celebrity nakladatelství DC Comics na stará kolena žánrově nepřesedlaly na klasické cestopisy. Temného rytíře k poznávání cizích metropolí donutil záhadný protivník, který hrdinu nakazil smrtícím virem. Batmanovo pátrání vede do Evropy. Záhy se k Bruci Waynovi přidává i podobně postižený Joker. Tolik slibuje krátká anotace z přebalu knihy. To na poměry lehkého akčního čtiva není málo. Samo nebezpečí v podobě viru přináší poměrně originální motiv. Dokáže navíc boj se zákeřnou nemocí změnit odvěké komiksové protivníky ve spojence? Další předností příběhu proti superhdinskému průměru může být přestěhování gothamských patriotů do nám přece jen bližších destinací (Berlín, Paříž, Řím a zejména Praha). Prostý součet těchto jednotlivostí naznačuje, že čtenář může dostat poměrně osobitou story.

Obrovským plusem recenzovaného svazku je jeho výtvarná složka, pokud tedy dáváte přednost více autorskému přístupu evropských tvůrců před obvyklým vizuálem současných amerických sešitů. Není to náhoda. Výtvarníky jednotlivých sešitů (v knižní úpravě kapitol) jsou totiž Ital, Španěl a Francouz, což je na výsledku dost poznat, vzdor jejich dřívější spolupráci s americkými značkami DC, Marvel nebo Dark Horse. Jedinou výjimku mezi evropskými kreslíři představuje Jim Lee. Jeho jméno je z uvedených nejslavnější… a jeho obrázky, dle mého soudu, nejméně zajímavé. V této souvislosti doporučuji porovnat v komiksu úvodních devět panelů od Leeho, které v závěru zopakuje Francouz Parel.

Každému městu je věnována samostatná kapitola. Příběhy mají hodně podobnou strukturu – úvod patří lehké turistické vizitce místa, následuje chatrný pokus o detektivní linku s hledáním nepřítele/léku, přirozeně nechybí akční pasáže a na úplném konci se vylíhne nová stopa s přesunem pátrání do jiného koutu Evropy. Všechno to působí dost zbrkle, na smysluplnější rozvedení zápletky není prostor. Z vynuceného spojenectví Batmana s jeho životním protivníkem se vytěží prakticky jen několik Jokerových hlášek. Věhlasný pacient z Arkhamu bez reptání přijímá roli trochu rozjívenějšího Robina.

Komiks občas zrazuje i jeho jazyk. Zastávka v Berlíně začíná kresbou Brandenburské brány jakoby ozářené plameny a jasným bílým světlem. Celostránkový obrázek doplňuje text: „Berlín. V případě mrtvých definující město dvacátého století. Válkou zahnané do ústraní, později zaplavené zlostí. Avšak to pulzování je nyní jenom ozvěnou… odrážející se v Brandenburské bráně.“ To je jeden z příkladů, kdy viděnému příliš nerozumím. Má to být pokus o poezii? Špatný překlad? Infikovaný Batman blouzní? Se zdravotním stavem Netopýřího muže je to v knize vůbec všelijaké: stěžuje si na horečku, zejména vizuálně působivá pasáž ze země galského kohouta navozuje pocit téměř předsmrtného snu. Občas malátný rek vypouští slovní perly typu: „Nejsem si jistý, jestli mi myšlenky selhávají, nebo krystalizují.“ Pak ale scénář zavelí vyjít z další bitky jako vítěz a takový rozkaz se musí splnit stůj co stůj. Ale abych jen nekritizoval, řada momentů mě v dobrém pobavila. V hlavním městě Německa se třeba nezapomene zmínit kennedyovské „Ich bin ein Berliner“, případně zapůsobí bezprecedentní vyznání amerického superhrdiny z lásky k Paříži.

Našince však v první řadě zajímá epizoda z Čech. Ústředním motivem k představení naší metropole jsou na dvou stránkách nahozené události roku 1968. Praha je definována slovy: „…město proslulo svým intelektualismem a uměním. Tyto dvě disciplíny splynuly… v ,socialismus s lidskou tváří´. Mohlo to zvrátit průběh studené války.“ Text pokračuje dál zmínkou o potlačení reformního kurzu tanky. Normalizaci komentuje trochu zavádějící formulace: „Pražské jaro rozdrtilo stanné právo, které přetrvalo desetiletí.“ Ústřední dvojice si místní pamětihodnosti prohlídne stylově – během efektní potyčky, která začne na Václavském náměstí, pokračuje přes Josefov a skončí na Karlově mostě. Čtenář v pražské kapitole narazí okrajově na Husa, Rudolfa II, Kafku nebo Palacha. První a poslední ze jmenovaných dokonce poslouží Jokerovi v pronesení nejapného bonmotu. Batman ho okřikne, ale možná mu měl rovnou jednu vrazit.

Matné zakončení knihy v Římě zvedají nad průměr jen skvostné obrázky Geralda Parela. Netuctoví kreslíři a zakomponování Prahy do příběhu – tak se dají shrnout přednosti svazku Batman: Evropa. Pokud mě paměť neklame, tak naposledy srovnatelná superhrdinská hvězda navštívila naši stověžatou metropoli skoro před deseti lety. Byl to Hellboy v povídce Pražský upír. Je to však dostatečný argument pro nákup Batmanova dobrodružství ve městě „intelektualismu a umění“?