Vyprávění o neobvyklém dobrodružství třináctileté dívky v knížce Venduly Borůvkové Annie a berlepsové předznamenává motto v podobě buddhistického zákona příčiny a následku: „Jaký bude svět okolo, závisí jen na tvé hlavě.“ Pozorný dětský čtenář je tak předem připraven na to, že ačkoliv sleduje Annie během její prázdninové cesty po Malajsii, to nejdůležitější poselství bude stejně muset hledat mimo exotické kulisy.

Annie je vlastně obyčejná Anička, ale složeným jménem Holoubková-White prozrazuje potřebu přihlásit se jak k matčiným českým, tak k otcovým americkým kořenům. Autorka v knize neřeší frekventované téma rozvodu, neboť rodiče Annie se nikdy nevzali, ale nastoluje aktuální problematiku nového modelu rodinného soužití. V něm si dětská hrdinka složitě hledá své místo: vyrůstá u prarodičů, maminku jí vzdálila práce v zahraničí, o tatínka se dělí s jeho předchozí rodinou, od níž nikdy zcela neodešel, a na scéně se objevuje matčin nový partner, který zhatí dívčiny naděje na opětovné sblížení rodičů. Annie navíc s překvapením zjišťuje, že se vynořil ještě další důvod k žárlivosti.

Dospívající Annie je samotářka, nikoliv však výlučně vlastní volbou. Časté stěhování, život v provizoriu limitovaném délkou matčiných pracovních stáží, prostředí mezinárodních škol – to vše vede k tomu, že Annie kolem sebe nemá záchytnou síť opravdových přátel. Pocit sounáležitosti a solidarity, opravdového kamarádství na život a na smrt zažije až díky dobrodružné výpravě do Tibetu před několika staletími. Co na tom, že jejími přáteli se stává dvojice bystrých psíků plemene tibetský španěl, odvážná tibetská doga a vytrvalý jak. Zvířata si sice ponechávají své základní biologické charakteristiky, jsou však personifikována, takže pro dívku představují rovnocenné partnery. Annie si na cestě do minulosti za záchranou tajemných berlepsů uvědomí řadu důležitých věcí sama o sobě i o své rodině.

Autorka buduje napínavou zápletku s citem pro moment překvapení a pro detaily, které do sebe zapadají. Snad jedině zevrubné líčení všech groteskních peripetií z osudu berlepsích předků mohlo být zkráceno. Tropické pralesy v Malajsii, kam hrdinka odjíždí za maminkou na prázdniny, představují samy o sobě ideální prostor pro nečekaná dobrodružství, číhající na nezkušené Evropany. Vysvětlivky, jimiž je text v závěru opatřen, vtipně glosují děj, ale zároveň zprostředkovávají důležité informace přibližující obraz Malajsie i historického Tibetu s jeho kláštery. Borůvková však využívá potenciálu obou míst pouze k tomu, aby vyslala svoji hrdinku ještě dál. Výlet do Tibetu je totiž cesta, na niž se vydává hrdinčino vědomí, osvobozené od tělesné schránky, která se zatím v malajské nemocnici zotavuje z úrazu. Dílo se tak začleňuje do stále se rozrůstajícího proudu dětských knížek, které se svým čtenářům snaží ukázat, jak bohaté, fascinující a neprozkoumané místo je jejich vlastní nitro.

Ilustrace Jindřicha Janíčka jsou realistické; vyprávění neinterpretují, ale doprovázejí. Působivé je jejich barevné ladění, které přechází z hnědofialové barvy do žlutozelené a je doplněno fialovými předěly kapitol a sytě fialovou záložkou. Fialová barva bývá většinou spojována se spiritualitou a duchovní energií, v tomto případě však vzbuzuje i hravé asociace s autorčiným příjmením.