Ujda a případ U úspěšné německé ilustrátorky Tanjy Eschové (nar. 1988) láká začínající čtenáře příslibem první přečtené detektivky a jejich rodiče zase prohlášením, že kniha odhaluje principy vzniku konspiračních teorií. Graficky přitažlivě, pečlivě a přitom přístupně vytvořený komiks, který děti přečtou jedním dechem, vydalo nakladatelství Host v překladu Kateřiny Klabanové. 

Čtyři kamarádi – Ujda, Terka, Pupík a Oťas – se vždy o velké přestávce scházejí, aby na tajné schůzce probrali, jaký strašný zločin budou vyšetřovat. Potíž je však v tom, že se ve škole nikdy nic neděje. Když do třídy nastoupí nová spolužačka Uli, jejíž rodiče vypadají značně podezřele, využije parta příležitosti a rozhodne se celou situaci pečlivě prozkoumat. 

Nový případ

Ujda, který v příběhu figuruje též jako vypravěč, se zaměřuje na to, jakou muziku asi jejich spolužačka poslouchá, na jaké seriály se dívá nebo jaké knížky ráda čte. To Oťas k celé záležitosti přistupuje rázněji. Obratem připraví nákres nového případu a všem rozdá speciální složky, do nichž mají shromáždit fotky, poznámky a veškerý důkazní materiál. Už z toho je patrné, že Oťas má tendenci všechno trochu zveličovat, a v knize tak zastává roli šiřitele konspiračních teorií. Ujda se skupinu snaží mírnit, Terka provádí průzkum, co si o nové spolužačce myslí ostatní děti ze školy, a čtvrtý člen skupiny Pupík je ze všech událostí tak ve stresu, že ho neustále bolí břicho.

„Vůbec je přece neznáme. Určitě docela ujdou!“ uklidňuje ostatní Ujda. „Jo, MOŽNÁ ujdou. Anebo jsou zločinci toho nejtěžšího kalibru,“ varuje Oťas a snaží se skupinku různými prohlášeními zmanipulovat na svou stranu. Nepomůže ani Ujdovo naléhání, aby s tím slíděním kolem nové žačky konečně přestali. „To přece není případ! Vůbec nic se nestalo! VŮBEC NIC!“ zdůrazňuje Ujda, ale zcela marně. Snaží se Oťase (a s ním i čtenáře) upozornit, že podobné „vecpávání“ názorů může být manipulace, ale parta to odmítá a je ochotná dořešit svůj vykonstruovaný případ klidně i bez Ujdy. S přibývajícími domněnkami pak příběh postupně graduje do napínavého finále.

Strach z neznámého

Ilustrace Tanjy Eschové jsou vyvedeny v jednoduchém, čistém stylu, v němž používá ilustrační zkratku, aniž by zapomínala na poutavé, hravé detaily, které dětský čtenář jistě ocení. Na atraktivitě knize dodávají i výrazné předsádky a doplňkové kresby na úvod i závěr komiksu.

Autorce se pomocí vtipného a zábavného příběhu povedlo objasnit, jak mohou kvůli obavám z neznámého obyčejné věci v našich představách přerůstat do neuvěřitelných a děsivých rozměrů i jak zavádějící mohou být domněnky, přestože se tváří jako důkazy a fakta. Toto poselství ostatně může promlouvat i k mnohým dospělým. 

Chybějící varování?

Jediné minus může rodič spatřovat v absenci upozornění na to, že vyvozování rychlých závěrů a přehlížení důležitých faktů v honbě za senzací nemusí vždy vést jen k úsměvným situacím. V Ujdovi a případu U totiž vyznívá celá pátrací akce jako zábavné dobrodružství a v závěru velká legrace, která nikomu neuškodila a potažmo ani uškodit nemohla. V reálném a mnohdy velmi drsném dětském světě mohou však mít podobné příběhy na své účastníky daleko vážnější dopad. Zde tedy musejí rodiče využít příležitosti a doplnit případné chybějící varování sami. 

Až na tento bod je knížka velmi vydařená a na českém trhu výjimečná, a to nejen díky skvělému překladu Kateřiny Klabanové, jehož nápaditost a svěžest potvrdila i nominace na Zlatou stuhu v kategorii překlad komiksu.