Současná vizualizace umění ovlivňuje snad všechny žánry: komiksy a příběhy s komiksovými vstupy, fantasy i literatury faktu. Nezůstanu proto jen u obrázkových knih a výtvarných alb, uvedu příklady tuzemských a zahraničních autorských pohádek, próz s dětskými hrdiny a neopomenu ani poezii. Od roku 2013 existují elektronické (www.nejlepsiknihydetem.cz) a tištěné katalogy výběru knih z nové české tvorby (kromě autorky tohoto textu na nich nyní spolupracují Pavel Kořínek a Jitka Nešporová). V letošním vydání najdete roční nabídku 36 titulů, které vyšly od října 2023 do září 2024, z nichž některé také zmíním. 

Na úvod obracím pozornost ke dvěma výjimečným publikacím. O vizuální komunikaci poučí loni vydaná interaktivní Toto není jenom kniha Kateřiny Přidalové a autorek ilustrací a grafické úpravy Karly Gondekové a Karolíny Šebkové (UMPRUM a Designéři dětem). Pro menší děti je pak určené Velké knižní dobrodružství aneb jak se dělá knížka od francouzských autorek Stéphanie Vernetové a Camille de Cusaccové (Host, 2024); fundovaně, názorně a s řadou úkolů zasvěcuje čtenáře do všeho dění, které doprovází vydání knihy: od odevzdání textu autorem až po distribuci a kritický ohlas v médiích. Předností této non-fiction obrazové publikace jsou syté barevné ilustrace a trefná lokalizace některých informací do českého prostředí (v překladu Evy Sládkové).

Návrat leporel

Zhruba před deseti lety nebyla téměř žádná nová leporela a vydávaly se především osvědčené práce Františka Hrubína či Ondřeje Sekory. Dnes je situace odlišná a na aktuální produkci se zaměřují zejména nakladatelství Meander a Běžíliška, přičemž na nových titulech se podílejí i přední výtvarníci. Abychom zůstali v roce 2024, připomeňme básníka Michala Šandu, který jednoduše veršuje pro nejmenší s humornou pointou v Hravě o dopravě (2024, ilustrace Marto Kelbl). Leporelo Vařená vejce = Tade jandre s podtitulem Romsko-česká pohádka o lakomém sedlákovi a důvtipném Romovipřipravil Meander ve spolupráci s nakladatelstvím KHER. Pohádkovou anekdotu v podání sběratele Matěje Šarköziho převyprávěla Stanislava Miková do podoby hutného, sevřeného textu vhodného pro malé děti (2024, ilustrace Zuzana Hustáková Mašková). Autorka Ester Stará v interaktivním leporelu nově převyprávěla ruskou lidovou pohádku pod názvem Boudo, budko! (2024, 65. pole), ve které se různá zvířátka stěhují do jednoho domu, až jej velký medvěd rozboří. Kromě výtečného výtvarného doprovodu Marie Urbánkové je publikace díky QR kódu obohacena o další aktivity pro společné čtení (divadelní scénář, masky zvířátek). 

Z perspektivy staršího sourozence je humorně vyprávěn příběh pod výrazným názvem Mami pocem! Ireny Hejdové, v němž dvě děti spřádají plány, jak zabránit mamince, aby se po rodičovské vrátila do zaměstnání. Sourozenecké a školní dialogy mezi dětmi, které okořenila mladá výtvarnice Zuzana Čupová vtipnými ilustracemi, jsou zábavné, a přitom uvěřitelné. Kniha o důležité etapě rodinného života současně může zůstat v dětské knihovničce také jako vzpomínka, pokud si malí čtenáři dokreslí obrázky a vyřeší různé rébusy, které nabízí výtvarný doprovod knihy.

Každoročně se mohou děti i dospělí těšit také na nové vánoční pohádky – pro Albatros jednu takovou napsala renomovaná autorka Alena Mornštajnová. V situační novele Vánoce v Šípkové ulici (2024, ilustrace Aneta Františka Holasová) nastal problém: Ježíšek se nachladil a v ulici nemá kdo nadělit dárky. Zastoupí ho Santa Claus s nemalým úsilím (miluje linecké cukroví a nemůže se protáhnout komínem) a vše se podaří včetně návratu vánoční atmosféry a harmonické sousedské soudržnosti.

Liščí příběhy

Z fantazijních příběhů je třeba upozornit hlavně na titul s tajuplným názvem Žako a Stopotvorná Alžběty Dvořákové (Baobab, 2024, ilustrace Magdalena Rutová), přičemž hlavní postavy poodkrývá již modravá obálka se zářící liškou a papouškem. Liška Stopotvorná (Stopi) dovede zametat otisky svých tlapek huňatým ocasem a jednoho dne se přenese na leknínovém listě do bujného lesa s kouzelným stromem Velikánem, který dokáže zveličovat vlastnosti, a to dobré i ty horší, jejichž účinky propojí touhy a tajemství lidských a zvířecích bytostí, vystupujících v pohádce.  

U lišky zůstaneme i v dalším titulu. Je totiž bájným a posvátným zvířetem v japonské mytologii a Kata Rina (vlastním jménem Katarína Kratochvílová) ji zvolila za nosný motiv v komiksově laděném příběhu V oku lišky (Labyrint, 2024). Hlavní hrdinka si v obchodě své babičky s kimony navlékne právě liščí masku – a v ní se propadne do přízračného snu. Ocitá se mezi dvěma světy, reálným a fantaskním, ve kterém nalézá svou ztracenou matku a rozhodne se prozatím přijmout i toto dvojí putování životem. Autorce nelze upřít hlubokou znalost japonské kultury, čtenáře uhrane nádhernými filigránovými barvami kimon, v závěru mu nabídne i náležité poučení o tomto tradičním oděvu.

Tajemné dopisy a doručovatelky

Po svém původu pátrá i devítiletá Deetje – Dena, hrdinka románu Odtud je vidět celý svět oceňované holandské autorky Enne Koens (Meander, 2024, ilustrace Maartje Kuiper, přeložila Pavla von Dam Marková). Jako dítě příliš mladé matky je přesvědčena, že je adoptovaná nebo ukradená, vždyť odkud by se jinak vzaly její tmavé kudrnaté vlasy. Jednoho dne najde dopis s přeškrtnutou adresou a začne pátrat po jeho příjemci spolu se svým nejlepším kamarádem Vitem, původem z italské rodiny. Dozvídají se o osudech obyvatel svého domu i okolí – mimo jiné učitele Mo, který jim vypráví příběh o svém útěku ze země sužované válkou – poznají nepřikrášlené vztahy v rodinách a mezi partnery, až nakonec Dena odhalí i svůj původ a znovu se sblíží s matkou. Enne Koens coby pokračovatelka významných autorů nizozemské literatury Miep Dickmannové nebo Guuse Kuijera píše knihy s otevřeností a poukazuje na odvahu dětských hrdinů, která pomůže dospělým překonat jejich strachy a obavy. 

A u dopisů a doručování ještě můžeme zůstat: V letošním roce v češtině vyšla také oceňovaná japonská pohádka pro děti od Eiko Kadono Doručovací služba čarodějky Kiki (Albatros, překlad Anna Křivánková, ilustrace Nikkarin), která byla předlohou pro animovaný film světoznámého režiséra Hajao Mijazakiho (1989) a již v minulém století získala po celém světě značnou popularitu.  Dospívající čarodějce Kiki je již třináct let a pro její rodiče nastal čas, aby se osamostatnila. Na svém létajícím koštěti a s mluvící kočkou Džidži si vybere město Koriko u moře, kde prostřednictvím své doručovací služby naváže mnohá přátelství, přitom ale jako každý dospívající projde řadou výzev a občas i nepochopení. Popularita čarodějky Kiki v Japonsku vedla k literárnímu pokračování, a český čtenář by se tak mohl dočkat i dalších dílů slavné série.

Do snů a mimo realitu

Hledání sebe sama, odtržení od reality ve světě počítačových her, přináší u nás zatím nerozšířený žánr isekai (japonsky „jiný svět“), jehož klíčovým znakem je přenos hrdiny z reálného do virtuálního či fantaskního světa. Aliance udatných (2024, 65. pole) Ester Staré (autorka prozaického textu) a Jiřího Franty (autora komiksových sekvencí a ilustrací) nás vtahují do dobrodružství Tomáše alias Skrčka, který propadl počítačové hře vepsané do titulu knihy. V reálném životě je Tomáš šikanovaný školní outsider; v jednom těžkém momentu se ale ocitá ve své hře coby hrdina rozkročený mezi dvěma světy. Tato podvojnost mu také přináší poznání, že v obou rolích je důležité moci se spolehnout na druhého a chovat se odpovědně vůči ostatním. Kniha většího formátu je nápaditá grafickou úpravou, střídají se v ní prozaické části s komiksovými vstupy z prostředí počítačové hry.

Povídkový soubor Neskutečná skutečnost Lucie Ferenzové (ilustrace Petra Waldauf Slabá) vyšel jako pátý svazek Knižní stezky dětem. Autorka v krátkých textech umně a s udivující, přesto reálnou pointou odkrývá záhadné situace v každodenním životě, se kterými se setkávají její dětští hrdinové. V úvodní povídce se sourozenci ptají, kam zmizela opuštěná posmutnělá opička, kterou si chtěli z plotu vzít domů a vzpomněli si na ni večer při čtení o medvědovi Flórovi (z obrázkové knihy Daisy Mrázkové). V povídce Proužky se Luka chystá na závody v běhu, který si vybral na počest svého nedávno zemřelého dědečka s velkou knihovnou, jenž mu vyprávěl o antických hrdinech a bájích. Dědeček se s Lukou propojí ve snu, vnukovi představí své pojetí posmrtného světa a dodá mu odvahu do závodu. 

Řada současných knih také přibližuje témata bolesti, umírání a smrti – v poezii, prozaických příbězích i non-fiction titulech. V této souvislosti doporučuji pro menší děti již dříve vydanou prózu od italské autorky Angely Nanetti Můj dědeček třešňový strom(2020) o ztrátě prarodičů a novinku autorek Sally Douglas a Imogan Carn Na zdar smutku, kterou vydalo v tomto roce nakladatelství Cesta domů v překladu Lenky Bukovské. Původní název knihy vychází ze hry se slovy „Good Morning“ („Dobré ráno“) a „Good Mourning“ („Dobré truchlení“). Titul cílí zejména na okruh young adults čili na mladé lidi, kteří truchlí nad ztrátou blízkého člověka nebo se ocitli na životní křižovatce. Tou může být rozvod rodičů, příp. odchod jednoho z nich, zklamání v mezilidských vztazích i při studiu, šikana ad. Text vychází ze stejnojmenného podcastu dvou Australanek, které náhle přišly o své matky. Prostřednictvím obou médií, i díky autentickým výpovědím pozůstalých a odborným radám, ukazují cestu, jak žít se zármutkem. 

Ilustrátorské poklady

V letošním roce byla rovněž vydána pozoruhodná ilustrovaná alba. Kniha Dívej uliceMichaely Kukovičové z nakladatelství Baobab (v tiráži jsou schováni autoři textů Juraj a Tereza Horváthovi a Dagmar Urbánková) vybízí, abychom se pozorně dívali do výkladů obchodů: natrefíme tu na rybárnu, prodejnu deštníků nebo gramodesek, ale i na běžnější služby, jako jsou dámské kadeřnictví, pošta nebo optika. Detailně provedené kresby zaujmou kulturními odkazy, (např. na stažené rolety Tempa stříká kluk v kukle postavy z nepřekonaného seriálu Pojďte pane, budeme si hrát!). Ilustrace přitahují ladnými tvary a vtipem, jsou totiž kresleny ručně, postupně dobarvovány na prosvětlovacím stole a teprve potom propojeny digitálně. Titul oprávněně získal 2. místo v příslušné kategorii soutěže Nejkrásnější česká kniha.

Další z řady úspěšných non-fiction knih, jako byla třeba A jako Antarktida (2019) Davida Böhma, si tentokrát zevrubně bere na mušku – velocipéd, bicykl nebo jednoduše kolo. Ondřej Buddeus (text) a Jindřich Janíček (ilustrace) se v knize Kolo. Dopravní prostředek budoucnosti (Paseka (2024) zaměřují na vznik populárního dopravního prostředku v detailním výkladu i v kresbách, pokračují téměř odbornými vsuvkami o vhodném oblečení či vlivu jízdy na naše tělo a kladou i otázku, proč lze kolo považovat za dopravní prostředek budoucnosti. Kromě toho publikaci zaplnili různými příběhy objevitelů, vědců, ale i jednoho dětského kolektivu, který si prosadil před školou cestu bez aut.

A v závěru naší nabídky můžete dojet na kole třeba do Prahy. Nakladatelství Běží liška vydalo ve čtvercovém formátu sbírku básní Miroslava Klímy Aha! Takhle voní Praha! (ilustrace Aneta Františka Holasová) Autor se inspiruje bezbřehými dětskými otázkami, jež v nás evokují intimní rodinné situace (Druhý brácha nebo Čas), a vynalézavě zachycuje každodenní cvrkot dní i sváteční chvíle na výletě (Lanovkou) nebo v divadle (Diváci, Herci, Primabalerína).

Nové knihy pro děti a mladé čtenáře stále přicházejí, proto tento výběr nezahrnuje celoroční produkci, ale jen její výsek ve výběru, který poukazuje na pestrost produkce v této oblasti písemnictví.