Stresovaný kačer a žabák hypochondr
Ve světě nekorektního humoru amerického kreslíře Franka Cho se potkávají různě potrhlá inteligentní zvířata s ňoumovitým veterinářem a překrásnou ošetřovatelkou. Navazují na tradice americké kreslené grotesky, kterou ale posouvají do zralejší a postmoderní roviny.
Ačkoliv se na stránkách českých deníků až na několik málo výjimek (především Dilbert a Garfield) komiksové stripy neprosadily, v knižním formátu se jim celkem daří. Do značné míry je to dáno tím, že nakladatelé mohou vybírat z bohaté a prověřené americké produkce, přičemž mohou sáhnout i po stripových sériích, které by jinak české deníky kvůli jejich nonkonformním, politicky nekorektním a černohumorným vtipům na své stránky nikdy nepustily. Primát v tomto směru drží Red Meat.
Americký kreslíř čínského původu Frank Cho měl s otiskováním své stripové série Liberty Meadows v masmédiích také potíže a nakonec se soustředil na jejich publikování v knižní podobě. Jeho čtyřobrázkové příběhy nejsou tak ostré jako zmíněný Red Meat, ale také se tu najdou vtipy velmi dospělé, například když jeden z hrdinů chlípně nabízí slečně na baru, že jí udělá totéž, „co Kongres americkému lidu", schytá za to facku.
Onen smělý vtipálek se jmenuje Dean a je to zvíře, konkrétně prase; přičemž mluví, uvažuje a vůbec se chová jako člověk, což nikoho ve světě Choova komiksu nepřekvapuje. V útulku pro zvířata Liberty Meadows je na odvykací kůře, očividně dost neúspěšné, protože na většině obrázků má v tlamě cigaretu a nejčastěji se nachází u baru se sklenkou piva a ustavičně (a s groteskně tragickými výsledky) se snaží dobývat dost pohledné slečny (zcela lidské, nikterak zvířecí). Spolu s ním útulek obývají ještě stresovaný malý kačer Truman (mimo jiné se bojí plavat), hypochondr ropušák Leslie a zakrslý medvídek Ralf, vynalézavý uličník a sarkastický komentátor. Všichni mají rysy pubertálních mladíků a také podobné nápady a touhy – od klukovských vylomenin po holdování dospělým neřestem. Kromě nich je tu překrásná ošetřovatelka Leslie a lůzrovský veterinář Frank, který jí marně nadbíhá. Občas se objeví ještě neschopný opravář Tony a šéf útulku, který se marně snaží ulovit mazaného obřího sumce v blízkém jezeře.
Frank Cha zjevně vychází z tradice americké kreslené grotesky, kde se také antropomorfizovaná zvířata suverénně pohybují mezi lidmi. Odpovídá tomu i kresba, která je rozevlátou karikaturou v zobrazení zmíněných neobvyklých zvířat, v případě krasavice Brandy si naopak Cho dává záležet na tom, aby jemnou elegantní linkou dosáhl symetrických ladných tvarů. Občas jeho kresba ocituje nějaký popkulturní fenomén (Peanuts, Disney, ale i ilustrace k Carrollově Alence), mnohé kresby i situace odkazují k reáliím devadesátých let, kdy seriál vznikal (v novinách od roku 1997 do 2001, knižně vycházel do roku 2006): najdeme tu narážky na televizní seriály Xena či Simpsonovi. A to ještě mnohé další odkazy (třeba na klasický komiks Dick Tracy) průměrný český čtenář nerozšifruje, protože mu chybí znalost amerického kontextu. Český překlad mimochodem občas zajiskří zapojením některých popkulturních reálií ryze českých.
Autor staví své stripy v duchu nejlepších zvyků tohoto žánru: originálně a s nadsázkou charakterizuje své postavy a sleduje je v opakujících se situacích, jejichž variace jsou vděčným zdrojem humoru. Ten těží jak ze samotného gagu či jazyka, tak z kontextu fiktivního světa, který již čtenář zvládl vstřebat. Samozřejmostí jsou mikropříběhy, vyprávěné prostřednictvím několika sice samostatně pointovaných, nicméně přímo navazujících stripů. Podobně jako u Peanuts nebo Calvina a Hobbese spolu s obyvateli Liberty Meadows projdeme všechna roční období a jednotlivé svátky, byť postavy nestárnou ani se nemění jejich povahy a chování; nanejvýš dočasně, když se třeba praseti Deanovi na pár dní podaří nekouřit.
Liberty Meadows z množiny amerického stripového mainstreamu vybočuje jen mírně, v podstatě je jeho součástí. Je to špičkové řemeslo po stránce výtvarné a i scénáře nabízejí dostatek nápadů a humor, který se neomrzí. Je to dílo přístupné všem, bez ohledu na věk a vzdělání; snad jen čtenářky mohou namítat, že je poněkud sexistické. Ale i když tu jsou ženy v podstatě jen jako sexuální objekty (ať jsou si toho vědomy, či nikoliv), muži na tom nejsou o moc lépe: vesměs jde převážně o zoufalce, ňoumy a asociály, ať to je poznat na první pohled, nebo se to vyjeví až po několika stránkách.
Kupte si knihu:
Podpoříte provoz našich stránek.