„Důvod, proč jsem schoval ostří a zůstal naživu, proč jsem dovolil, aby mě pokryli hnojem, spočívá v tom, že jsem měl cosi na srdci, co bylo nevyřčeno, a příčilo se mi odejít ze světa, aniž bych projevil literární nadání“ (s. 11, Odpověď Žen Anovi).

Kniha vrchních písařů, jinak též známá pod názvem Zápisky historika (čínsky Š’-ťi, resp. Shiji), představuje vrcholné dílo nejen čínské, ale bezesporu i světové starověké historiografie. Autor, dvorní astrolog a astronom, historik a básník S’-ma Čchien (Sima Qian, asi 140/135 – 90/78 př. Kr.) pocházel z významného úřednického rodu. Jeho otec S’-ma Tchan (Sima Tan) zastával u chanského dvora významné místo a byl to právě on, kdo započal práci na sepsání dějin Číny. Před smrtí uložil svému synovi úkol dílo dokončit. S’-ma Čchien byl v mládí díky svému původu i nadání žákem slavného učence Tung Čung-šua (Dong Zhongshu), významného propagátora konfuciánství jakožto oficiální státní ideologie. Seznámil se s tehdejší literaturou a podnikl „poznávací“ cestu po Číně, během níž shromažďoval podklady pro své dílo.

Několik let po započetí práce na Zápiscích historika byl S’-ma Čchien nespravedlivě obviněn ze spáchání zločinu pomluvy císaře. Zastal se generála Li Linga, kterému byl přičítán neúspěch v tažení proti „barbarům“. Takový zločin se trestal smrtí, odsouzenec se mohl vykoupit, a pokud neměl čím, tak jako tomu bylo v S’-ma Čchienově případě, mohl se dát vykastrovat. Ve slavné odpovědi na Žen Anův dopis (Ren An), jejíž překlad tvoří první část českého vydání, vysvětluje S’-ma Čchien své rozhodnutí podrobit se raději potupnému trestu kastrace, než „čestně“ zemřít vlastní rukou. Jeho jediným přáním bylo dokončit započaté dílo a očistit tak své jméno před budoucími generacemi. Po propuštění z vězení byl přijat mezi palácové eunuchy a cele se věnoval psaní. Úkol, který si vytyčil, se mu podařilo dokončit několik let před smrtí.

Jeho obdivuhodný opus se stal základem a vzorem pro autory dějin následujících dynastií a S’-ma Čchien je právem nazýván otcem čínské historiografie. Oceňován byl zejména pro svou snahu o pravdivý výklad dějin, kritický postoj k vládcům či komplexní charakteristiky významných osobností, to vše navíc vylíčené prostým, čtivým jazykem. S’-ma Čchien popisuje dějiny Číny od mytických prvopočátků po vládu chanského císaře Wua (140–87 př. Kr.), tedy do doby, v níž sám žil. Mnohé příběhy ze Zápisků se staly součástí čínské literární i lidové tradice a až do dneška bývají oblíbeným námětem literární, divadelní i filmové tvorby. V běžném povědomí přetrvávají i jím vyjádřené názory a morální hodnocení různých osobností a jejich činů.

Český překlad je teprve čtvrtý srovnatelně obsáhlý překlad do evropského jazyka (existuje překlad do angličtiny, němčiny, francouzštiny a ruštiny). Olga Lomová navázala na práci významného českého sinologa Timotea Pokory (1928–1985), který se S’-ma Čchienovu dílu věnoval od sedmdesátých let minulého století. Normalizace mu však znemožnila soustavné vědecké bádání a uveřejňování výsledků své práce. Jeho čtyři dosud nepublikované překlady jsou součástí právě vydané publikace (v textu jsou zřetelně označeny). Ta obsahuje přibližně čtvrtinu původního S’-ma Čchienova textu, jenž je tvořen sto třiceti kapitolami (pro úplnost: obsahuje přes půl milionu znaků). Jsou rozděleny do několika oddílů uspořádaných jednak chronologicky (životopisy čínských vládců), jednak dle společných témat (např. hudba, obřady, kalendář, hospodářství a životopisy významných osobností čínských dějin). Výbor obsahuje známé příběhy z historizované mytologie, významné dějinné události či životopisy známých filozofů. Kromě toho překladatelka knihu doplnila rozsáhlými doprovodnými texty (úvodní a závěrečné komentáře k jednotlivým kapitolám), rejstříky a poznámkovým aparátem. Komentáře a poznámky přibližují čínské chápání světa a dějin a dobový kontext. Nechybějí ani mapy a obrazové přílohy. V obsáhlé úvodní studii seznamuje čtenáře s počátky čínské historiografie a s osobnostmi S’-ma Čchiena a jeho otce. Zabývá se i dalšími osudy textu po autorově smrti, nejrůznějšími edicemi a komentáři vznikajícími až do 20. století. Objasňuje základní interpretační směry, celkové rozvržení díla a jeho smysl. Shrnuje rovněž reálie starověké Číny potřebné pro současného evropského čtenáře neznalého dobového kontextu a vysvětluje své pojetí překladu.

Olga Lomová se velmi pečlivě věnovala nejen jazyku originálního textu a textovému rozboru (sama se specializuje se na dějiny čínské literatury a překladatelskou činnost), ale doplnila je velkým množstvím teoretických textů. Díky zvolenému uspořádání a grafické úpravě zůstává text přehledný a ke čtenáři „přátelský“. Sympatické je použití české transkripce, jež přibližuje čtenáři-nesinologovi původní zvukovou podobu čínských jmen lépe než transkripce mezinárodní. Sinologové zase kromě jiného ocení uvádění jmen a termínů v nezjednodušených čínských znacích. Český překlad S’-ma čchienových Zápisků historika je pro odborníky cenným zdrojem informací a výzvou k utváření vlastního pohledu na čínskou historiografii a překladatelskou práci, čtenářům umožňuje poznat nejen slavné příběhy z čínských dějin, ale pochopit, odkud pramení četné kulturní, společenské i morální rozdíly mezi Čínou a Evropou.

S´-ma Čchien: Kniha vrchních písařů. Výbor z díla čínského historika. Přel. Olga Lomová a Timoteus Pokora, úvodní studii napsala, poznámkami a rejstříkem opatřila Olga Lomová, Karolinum, Praha, 2012, 648 s.