Za loni vydaný román Hotaru dostala Aki Shimazaki v letošním roce nejvýznamnější kanadskou literární cenu. Kniha Hotaru je pátým svazkem románového cyklu (předcházely Tsubaki, Hamaguri, Tsubame a Wasurenagusa) o tajemstvích rodin Horibe a Takahashi, který Aki Shimazaki napsala během osmi let. V současné době se chystá k vydání díl šestý. Všechny tyto knihy vznikly rovnou ve francouzštině. Už za román Hamaguri autorku ocenila Académie des lettres québécoises.

Kniha je zdánlivě velmi prostá, zároveň ale tajemná. Ve vypravěčském partu se střídají dvě protagonistky, dívka a její babička, - a obě generační výpovědi jsou stejně silné. Jde o neobyčejně reálný příběh lásky a zrady, který čtenáře plně pohltí. Důvěrné vyprávění osobních příhod obou žen se odehrává na pozadí skutečných historických událostí, přitom se poodhaluje letitá rouška nad rodinnými tajemstvími. Střídmý, velice propracovaný styl tohoto románu dává krutým dramatům vyniknout.

Tsubaki, studentka archeologie, navštíví svou nemocnou babičku Mariko Takahashi, jež po mozkové příhodě trpí halucinacemi. Stará paní se dívce svěří s tajemstvím, které nosila celých padesát let a nebyla schopna je vyzradit ani svému muži. V den výbuchu atomové bomby, 9. 5. 1945, totiž její vlastní dcera otrávila jejich souseda, pana Horibeho. Tsubaki tak poznává kruté zákony života: jak zkušení a mocní mohou zneužít nevinnosti a naivity mladé dívky, a tím ji navždy poznamenat. Tsubaki předtím chytila dvě světlušky (Hotaru) – teď se rozhodne pustit je na svobodu. Tímto gestem chce ulehčit duši své babičky, jež se bude moci přidat k duši jejího manžela pana Takahashiho, dívčina milovaného dědečka, na jehož osudu se podepsaly nesmiřitelné zákony urozených japonských rodin.

Aki Shimazaki: Hotaru. Leméac Editeur/Actes Sud, 2004.