Alainu Robbe-Grilletovi (* 1922) bude v létě osmdesát let. Při té příležitosti vychází například zvláštní číslo časopisu Critique, v němž jsou shromážděny spisovatelovy články, rozhovory s ním. Překvapením pro literární veřejnost je vydání posledního Robbe-Grilletova románu - naposledy v roce 1981 vydal dílo Djinn a prohlásil, že s psaním skončil, že se bude věnovat už leda filmu. A teď přichází s textem nazvaným La Reprise (výčet ekvivalentů pro titul knihy je dlouhý, ovšem potřebný, všechna ta česká slova jsou ve francouzském obsažena: tedy la reprise: opětné dobytí, obnovení, znovuzahájení, pokračování, oživení, oprava, opakování, repríza - snad jen odkoupení tak úplně nesedí. A navíc připomíná Kierkegaardův esej, často překládaný termínem Opakování, La Répétition, který se do Robbe-Grilletova románu bohatě promítá). Josyane Savigneau v recenzi v Le Monde (4/10) nešetří slovy chvály, podotýká, že knihu mohou číst jak znalci Robbe-Grilletova díla a kontextu nového románu, tak i nezasvěcení čtenáři. Ovšem jen ti se smyslem pro humor, nadsázku, hru v literatuře.

La Reprise navazuje na to nejlepší, co Robbe-Grillet napsal, a to už před... čtyřiceti lety: La Jalousie, Le Voyeur, Les Gommes (zejména Gumy nacházejí v La Reprise silnou ozvěnu). I v tomto románu se setkáváme s pohledem "bez alibi, síly a hloubky", jak řekl Roland Barthes, s podrobnými, maniakálními popisy, se světem zabydleným předměty... "Labyrint" románu La Reprise prochází celým Robbe-Grilletovým dílem, podobá se všem jeho knihám v souhrnu.

Od první věty: "Tak tady pokračuji, a proto shrnuji." čtenáři dojde, že něco propásl a že se toho bude muset dopátrat. A už se chytí, naskočí za jízdy do vlekoucího se vlaku, jenž jede různými oklikami do Berlína. Působí to realisticky, ne v příběhu bez jiného cíle než jeho vlastní záhadnost, ale v důkladnosti, s jakou Robbe-Grillet popisuje sebemenší lež do nejmenšího detailu. Situace se zaplétá už v kupé, kde jeden cestující je dvojník cestujícího, který píše, oba se podobají matce jednoho z nich, ale ne té toho druhého. Text doprovází čtrnáct často navzájem se popírajících poznámek pod čarou. Kupříkladu poznámka 12 se táhne na 26 stranách románu, uvede nového (už třetího) vypravěče, nakonec se prozradí, zdá se, že ví hodně z toho, co bylo čtenáři utajováno. Poznámka 14 zabere dvanáct stran, učiní z prvního vypravěče vraha, jenž užil sečnou zbraň, tedy křišťálovou čepel z rozlomené číše šampaňského. Oběť samosebou přežije a objeví se nová mrtvola...

"Alain Robbe-Grillet, jenž má osmdesátku na krku, přichází s nejlegračnější a nejmodernější knihou letošního literárního podzimu...," píše J.-B. Harang v Libération 4/10.