Laurent Mauvignier vydal letos třetí román: opět překvapivý autorovou schopností ponořit se do života těch druhých. Přesněji řečeno napojit se na vnitřní monolog svých protagonistů. Mauvignierovy postavy mají od jedné knihy ke druhé, ačkoli věkem ani sociálním zařazením si podobné nejsou, mnoho společného. Jsou to osoby zvenčí zcela nenápadné, jež jen tak fádně přežívají. O to jímavější je pak vhled do jejich myšlenkově bouřlivého nitra. V díle Daleko od nich (Loin d'eux, 1999) byla středem Mauvignierova zájmu rodina. V Naučit se skončit (Apprendre a finir, 2001) jsme se s Mauvignierem na omezenou chvíli podívali do života postaršího páru, a to zcela subjektivním průzorem manželky, topící se ve vztahu, jímž se její partner necítí vázán. Když se rodině odcizený nevěrník octne v nemocnici, jeho právoplatná žena žije marnými nadějemi, vzpomínkami, výčitkami, jež nikdy nezaznějí nahlas.

Román Ti od vedle (Ceux d'a côté, Minuit, 2002) čtenáře zavede mezi dvě slečny a mladíka. Je jim asi třicet, bydlí na malém městě, potkávají se na jednom patře činžáku. Claire, sousedka a kamarádka Catherine, má snoubence, jenž tu nebydlí, jen občas přichází. Cathy Mauvignier pověřil rolí vypravěčky - podobnou úlohu hraje ještě čtvrá osoba, muž, který v knize vystupuje anonymně, ačkoli jeho hlas alternuje s Catherininým. Samotářský mladík se jen hluše protlouká životem. To on však znásilnil Claire. Vypravěči jsou si v mnohém podobní: zažívají a bolestně reflektují samotu, úzkost. Nezbývá jim, než se dívat, jak ti ostatní kolem prožívají tolik věcí, ať je to štěstí, láska, zkrátka život - ovšem i s jeho zlými událostmi.

I Cathy má život prázdný, nezáživný: jediná událost na obzoru je blížící se konkurs na konzervatoř. Cathy je sama, nudí se, z četných povrchních známostí trvalý vztah nevznikne, to už ví. Naproti tomu Claire má velkou lásku, úspěchy pracovní, zkrátka život plný vzruchu a dobrodružství - dokonce je i znásilněna. Cathy jí slouží jako zpovědnice a má tak aspoň příležitost prožívat existenci zcela se vymykající její vlastní zkušenosti. Když se Claire odstěhuje, zůstává po ní velké prázdno - možná se násilník teď vrhne na Cathy, když tu zůstala sama? ... Přeje si paradoxně Cathy, podobně jako starší žena z Naučit se skončit vlastně toužila, aby její muž zůstal po nehodě nehybný a odkázaný na její pomoc.

Recenze oceňují jednak Mauvignierovu schopnost vcítění do hlubin duše jeho postav, pochvalně se vyjadřují o jeho specifickém "užití" literatury, a jednak jeho tvorbu doslova opěvují po stránce stylistické. "Jeho věta je hudba sama, schopná reprodukovat i vzlyky a štkaní…," píše se v recenzích.