Fánek během dlouhých let, která plynou v tatínkově nepřítomnosti, sice přestává věřit na pohádku o létajících lodích, nevzdává se však naděje na tátův návrat. Přes mnohá zklamání vyrůstá v empatického člověka, který chce dávat a přijímat lásku.
Jana Šrámková
Dorotka je poprvé sama doma. Jak to, že najednou slyší cizí hlas? S kým a o čem děvče z pražské Letné ve chvílích samoty rozpráví, prozradí Jana Šrámková v knize Dům číslo 226, za kterou si ilustrátorka Andrea Tachezy letos odnesla cenu Zlatá stuha.
Další dětská knížka s myší v hlavní roli. Další zářez nakladatelství Běžíliška do nominační listiny výročních cen Litera. Zvítězí letos Dageš a Mapík, nerozluční přátelé alias Bratři v poli, a přinesou respektovaným autorkám, spisovatelce Janě Šrámkové a ilustrátorce Markétě Prachatické, další trofej do sbírky?
Pokud jste netušili, že se pod podzemní dráhou může ukrývat ještě další a podivuhodný svět, pak se seznamte s obrázkovou knížkou Jany Šrámkové a Filipa Pošivače, která nahlíží do tohoto prostoru slovem i obrazem. Průvodcem vám bude malý Kuba, toho času bez tuby.
Nejedno dobrodružství ve všední zahrádkářské kolonii zažije malá Zuza ve vyprávění Jany Šrámkové, které se skvěle prolíná s ilustracemi Andrey Tachezy. Krátký příběh potěší prvočtenáře a říká si o pokračování.
Prvotina Jany Šrámkové, novela Hruškadóttir, si vysloužila u kritiky chválu pro silný, rafinovaně vystavěný, ale s obdivuhodnou prostotou vyprávěný příběh. Ve druhé novele této spisovatelky je prolínání rafinovanosti a prostoty přítomno také, obě útlé knihy navíc spojuje podobný ústřední motiv. Jde o snahu vyrovnat se se smrtí blízkého člověka a vyprávěním postihnout jeho život.
Novela Hruškadóttir Jany Šrámkové je svým obsahem příznačně freshní – tématem je duševní zrání mladé dívky, konfrontované na prahu dospělosti se smrtí blízkého člověka. Sebezpyt dosahuje vrcholu: jediným kukátkem, otevřeným dovnitř textu, je myšlení a cit vypravěčky.
Prvotina Jany Šrámkové se obrazně řečeno odráží jako úplněk na hladině zčeřeného jezera. Máme co dočinění s melancholií? naivitou? životním dramatem?
Dneska ráno mě cestou na nádraží napadlo, někde v metru na přestupu mezi linkou B a C, když mi kufr najížděl na paty a proudy spěchajících úředníků se splétaly do copů, jak bychom z toho asi všichni nakonec vyšli.
Knížka s tajuplným názvem Hruškadóttir, debut Jany Šrámkové, je zvláštní, nesnadno uchopitelné čtení.