Howard Jacobson není u nás ani zdaleka znám tak dobře jako jeho vrstevníci, proto několik biografických údajů úvodem: narodil se v roce 1942 v Manchesteru, vystudoval Cambridge, tři roky žil v Austrálii, kde přednášel na univerzitě v Sydney, po návratu z Austrálie působil v rozhlase, na několika vysokých školách a v jedenačtyřiceti letech románově debutoval univerzitním románem Coming from Behind (Nástup zezadu), ve které zúročil své zkušenosti z pobytu na jedné anglické provinční univerzitě a přihlásil se k silné tradici v britské literatuře dvacátého století, kterou ztělesňují tací autoři jako Kingsley Amis, David Lodge či Malcom Bradbury. Už předtím nicméně vydal (společně s Wilburem Sandersem) kritickou knihu o Shakespearových tragických hrdinech. Hned následujícího roku přišel se zábavnou satirou literární biografie a zároveň skvělou románovou studií sexuální žárlivosti s názvem Peeping Tom (Šmírák Tom), již jeden z kritiků označil za "nejlegračnější knihu, jaká kdy byla o sexu napsána". Po několikaleté odmlce napsal Jacobson variaci na mýtus o Kainovi a Ábelovi The Very Model of Man (Opravdový model člověka), která působí v celku Jacobsonova díla svou vážností tak trochu cize - a jako taková neměla příliš velký úspěch u čtenářů, kteří podle všeho zcela zjevně upřednostňují Jacobsonův komický talent. V románu No More Mister Nice Guy (Konec pana slušného) z roku 1998 nabídl zajímavý pohled na krizi středního věku, kterou v románu prožívá známý televizní kritik. V dosud asi nejúspěšnějším románu Mighty Walzer (Brilantní tanečník) z roku 1999 zachytil obraz manchesterské židovské komunity v době krátce po druhé světové válce. Lze se domnívat, že kniha je trochu autobiografická, neboť Jacobson své židovské kořeny zkoumá i v mnoha jiných románech a esejích a většina jeho postav pochází též z židovského prostředí.

Nejnovější Jacobsonovu knihu, román Who´s Sorry Now? (Komu je to teď líto), by šlo klidně zařadit do žánru "comedy of manners", jenž má v anglicky psané literatuře velmi dlouhou tradici. Je pozoruhodnou satirou současné společnosti a jejích hodnot, ovšem velmi zajímavě se ohlíží i do minulosti a snaží se najít - hlavně v případě hlavního hrdiny - spojitost mezi hodnotami rigorózně prosazovanými v padesátých letech a dnešním stavem kultury a společnosti. Román začíná obědovým setkáním dvou dávným přátel Marvina Kreitmana a Charlieho Merriweathera v jedné hospůdce v Soho. Oba muži doma vyprávějí svým dcerám příběhy z dětství, v nichž se dokonale zrcadlí jejich rozdílná společenská pozadí: zatímco Marvin pochází z velmi nízké vrstvy a jeho otec získával peníze způsoby na samé hranici zákona (a někdy i za ní), Charlie pochází z typicky středostavovské rodiny. Velmi rozdílné jsou i jejich životy: Charlie je usedlý muž, trpící "nemocí jménem věrnost", jak se v průběhu knihy vyjádří Marvin. Ten ničím takovým rozhodně netrpí, spíše naopak: je doslova posedlý počtem svých milenek a neustále se snaží Charlieho přetáhnout na svou stranu. Marvin není ovšem jen archetypální sukničkář, je to postava téměř shakespearovská, jež veškerou svou životní energii získává ze zvláštní ekonomiky žádostivosti, žárlivosti a zrady. Marvinovi se nakonec skutečně podaří Charlieho "ukecat", aby na věrnosti své ženě tak nelpěl - ovšem způsobem, který asi ani sám netuší. Charlie se totiž zamiluje do jeho tak dlouho podváděné ženy Hazel, zatímco Marvin zas prožívá krátký románek s Charlieho ženou Charlotte. 

Jako celek román vyznívá poměrně mnohoznačně: že Marvin je člověk nešťastný, nespokojený, a vlastně i velmi neúspěšný, neboť nedokáže najít způsob života, který by mu vyhovoval, to je nasnadě. Už jsem zmínil historickou dimenzi knihy: v románu se totiž explicitně odkazuje k padesátým létům, která jsou zde vnímána jako svého druhu ráj na zemi. Na druhé straně je zcela zjevné, že Marvinovo životní selhání je do značné míry plodem kultury a hodnot padesátých let, zejména silným důrazem na materialistické aspekty světa (silnou metaforou románu je "počítání"). Jacobsonovy romány nenabízejí nikdy snadný humor - a snad i proto jsou tak vřele přijímány. Poslední kniha autorovy kvality potvrzuje - Who´s Sorry Now je zábavná a hluboká satira, která pobaví, ale zároveň položí mnohé otázky.