Kabaretiér, slamer, písničkář a spisovatel Marc-Uwe Kling (nar. 1982) se v Německu proslavil především jako autor humoristických podcastů a knižní série Klokaní kroniky (Die Känguru-Chroniken, 2009) o upovídaném marxistickém klokanovi, který miluje pralinky. V audioverzi, namluvené samotným Klingem, se kroniky dodnes drží na nejvyšších příčkách prodejnosti, a byly dokonce i zfilmovány. V roce 2017 si dal od berlínského klokana na chvíli pauzu a vydal svůj první román QualityLand (č. 2021) – humoristickou sci-fi satiru dnešní společnosti, ve které se umně strefuje do problematiky zneužívání osobních dat, neustálého monitorování soukromí a automatizace ve společnosti.

„Koupit nové, to se smí. Oprava je neřestí“

Spolu s hlavním hrdinou Peterem Nezaměstnaným (příjmení určuje povolání rodičů) se ocitáme v nedaleké dystopické budoucnosti, kde životy obyvatel QualityLandu řídí neomylné, stoprocentně personalizované systémy, díky nímž má být každému zajištěn ten nejkvalitnější život. Již na prvních stránkách je jasné, že v tomto světě, plném superlativů, něco nehraje – Quality-softwary a aplikace totiž vlastní zbohatlíci, využívající systém k vlastnímu zisku. Zdánlivý pokus o moderní demokracii v románu vyústí do policejního státu a nezastavitelného konzumerismu. Klingova kritika tkví především v tom, že pravá tvář rádoby dokonalé říše zůstává většině „nositelů kvality“ (rozuměj občanům) utajena, neboť mají vesměs vymytý mozek. Jejich chování řídí samoučící algoritmy spolu s osobními asistenty „uchouny“, napojenými přímo do zvukovodu. Ani své on-line profily už si neurčují sami, ale starají se o to zdánlivě neomylné aplikace. Navíc mezi jednotlivými QulityLandy dochází k teroristickým střetům a útokům tzv. strojoborců.

Kromě Petera vidíme svět i očima řadového politika-sukničkáře Martyna Člena Správní Rady a androida Johna of Us, který jako první svého druhu kandiduje na prezidenta. Tyto subjekty spolu s dalšími ústředními postavami, jako jsou záhadná hackerka Kiki nebo Johnova poradkyně Aisha, slouží především k diverzifikaci úhlů pohledu na společnost, jejich vnitřní svět se ale v textu moc nerozvíjí. Dějovou linii, segmentovanou do krátkých kapitol, přerušují „dobové“ aktuality, reklamy, komentáře ze sociálních sítí a rady z bedekru po QualityLandu, u kterých se nejde nesmát – ať už pro jejich absurditu, nebo děsivou podobnost s dnešním světem. V reklamě na bezpečnostní dron se můžete dočíst, že pokud se stanete obětí násilného činu, bude vaši smrt streamovat vašim pozůstalým, v upoutávce na novou verzi Kafkova Procesu zase že úředník „s bouchačkou v ruce bojuje s neúprosným systémem“. Bolestně realistické jsou i placené komentáře Melissy Sexuální asistentky, jež má za úkol podněcovat ke xenofobii: „Stydět by se měli především všichni delikventi, co sem přivandrovali ze zahraničí!“

Když vibrátor hýbe světem

Oligarchie, skrývající se za nálepkou demokracie, se odráží i v úrovňovém systému, v němž je každému občanovi přidělen počet bodů podle jeho úspěchu a prospěšnosti. Patříte-li mezi bodovou elitu, můžete si třeba kdykoliv přepnout semafory na zelenou. Autor v románu moralizuje skrze motivy vypůjčené z jiných sci-fi románů, jako jsou úvahy nad rozdíly mezi umělou a lidskou inteligencí, důsledky vzniku umělé superinteligence nebo Asimovy zákony robotiky. V QualityLandu není prostor pro individuální rozvoj a polemiku, neboť každý žije ve vlastní sociální bublině, obklopen pouze identickými názory. Když Peter proti své vůli obdrží zásilkou růžový vibrátor, odmítá odesílatel přijmout jeho reklamaci a nadále mu tvrdí, že po něm dle výpočtů z jeho osobního profilu vskrytu touží. Peter tak objeví trhlinu v systému a rozhodne se nechtěný vibrátor stůj co stůj reklamovat, čímž odstartuje malou revoluci.  

Během četby nás Kling s gustem bombarduje originálními nápady, postřehy, pichlavým humorem a intertextovými narážkami na populární filmy, hudbu a osobnosti spadající převážně do období posledních třiceti let. Místy také odkazuje možná až přehnaně často na myšlenky z děl klasické kyberfikce, což může působit rozpačitě a trochu ohraně. Kniha se však čte téměř sama, neboť v ní vládne rychlé tempo a převažuje jednoduchý, místy hodně peprný jazyk. Jelikož autor vše píše v přítomném čase, navozuje vypravování pocit, že se zápletka odehrává přímo před čtenářovýma očima. Své myšlenky a vtípky občas ale žene do krajnosti a příliš vysvětluje či opakuje. Jennifer Aniston nebo Terminátor se tak stávají obětí Klingovy vyřídilky trochu prvoplánově hned několikrát. V románu karikuje bezduchost, pasivitu a ovlivnitelnost manipulace s lidmi prostřednictvím médií a nových technologií. Do boje proti systému zasazuje i obligátní milostný příběh, jenž však nepůsobí pateticky. 

O robotech a lidech

Peter pracuje ve šrotovně, kde má likvidovat porouchané roboty, ale rozhodne se je ušetřit. Jeho jediné přátele tedy představuje podivné panoptikum příliš lidských robotů, sestávající z frigidního sexdroida, e-poetky s tvůrčím blokem, dronu, který se bojí létat, a labilního protitankového robota s růžovým QualityPadem. Tato sestava má svým popisem blízko k droidům, lodním počítačům a dalším podivným stvořením ze sitcomu Červený trpaslík Roba Granta a Douga Naylora – i Peter jakožto v podstatě nýmand bez ambicí, který má však srdce a mozek na správném místě, je takovým Davidem Listerem QualityLandu, bojujícím za dobrou věc. 

V německé verzi si autor pohrál s tematikou personalizace ještě o trochu více, knihu si totiž lze zakoupit buď ve světlém (ta je k dispozici v Česku), nebo tmavém vydání, přičemž každé obsahuje odlišné doplňkové texty oddělující kapitoly. Za román získal Cenu německé science fiction a roku 2020 vyšel jeho druhý díl pod názvem QualityLand 2.0: Kikis Geheimnis (QualityLand 2.0: Kikino tajemství).