Letošní 15. Cena lipského knižního veletrhu putuje v kategorii beletrie do rukou sedmačtyřicetileté německé spisovatelky z Berlína Anke Stelling. Porota na adresu oceněného románu Schäfchen im Trockenen (Penízky v suchu) uvedla, že „má ostré hrany, že z něj až mrazí, chce a musí bolet, protestuje proti zavilému pokusu o uhlazenou existenci“. Protagonistka v pořadí již sedmého románu Stellingové Resi nečekala, že dlouholeté přátelství vezme za své, když se v divokých popřevratových letech významně přihlásily o slovo peníze. Výpověď nájemní smlouvy z bytu otevírá pro matku čtyř dětí palčivou existenciální otázku.

O cenu se dále ucházeli Kenat Cusanit, Matthias Nawrat, Feridun Zaimoglu a Jaroslav Rudiš. Posledně jmenovaný vydal na konci února 2019 svůj první německy psaný román Winterbergs letzte Reise (Winterbergova poslední cesta), v němž na ploše zhruba pěti set stran líčí putování napříč současnou středovýchodní Evropou z Berlína až do Sarajeva a permanentně krouží kolem několika historických milníků nejen česko-německých dějin.

Na Rudišově románu je v souvislosti s lipským veletrhem nepřehlédnutelné také načasování vydání. Německá kniha vychází českému spisovateli právě letos, kdy je Česká republika čestným hostem lipského knižního veletrhu. Oficiálně zamířil Rudišův román do distribuce až 25. února, na nominační listině se však ocitl již s desetidenním předstihem. Z německy publikujících autorů českého původu aspiroval na Cenu lipského knižního veletrhu před Rudišem naposledy roku 2010 Jan Faktor svým podobně rozsáhlým románem Georgs Sorgen um die Vergangenheit oder Im Reich des heiligen Hodensack Bimbams von Prag (česky Jiříkovy starosti o minulost, 2015).

Vedle krásné literatury je na veletrhu v Lipsku každoročně oceňována také non fiction, resp. esejistická kniha. V této kategorii se letos prosadil novinář a literární kritik Harald Jähner s „velkými dějinami mentality poválečné doby“ nazvanými Wolfszeit. Deutschland und die Deutschen 1945–1955 (Vlčí roky. Německo a Němci 1945–1955). Třetí kategorií, v níž se udílí výroční cena, je překlad. Porotu nejvíce přesvědčila Eva Ruth Wemme, překladatelka z rumunštiny, která německým čtenářům zpřístupnila klíčový román Gabriely Adameşteanu (nar. 1942) Dimineață pierdută, přezdívaný „rumunské hledání ztraceného času“ (Ztracené dopoledne, německy Verlorener Morgen).