Rakouskou knižní cenu získal román Königin der Berge
Letos potřetí se v předvečer vídeňského knižního veletrhu Buch Wien udělovala Rakouská knižní cena. Porota svým rozhodnutím možná leckoho překvapila. Z pětice nominovaných totiž nakonec prstem ukázala na Daniela Wissera, respektive jeho román s poeticky znějícím názvem Königin der Berge (Královna hor). Hlavní hrdina, vozíčkář Turin, se v něm potýká s roztroušenou sklerózou a bolestivá životní zklamání utápí v alkoholu.
Stýská-li si někdo nad nedostatečnou rozmanitostí soudobé německy psané literatury, nejspíš se mu ještě do ruky nedostal seznam titulů nominovaných na letošní Rakouskou knižní cenu. Mezi závěrečnou pětici finálových textů pronikl divoký slovopád Laß dich heimgeigen, Vater, oder Den Tod ins Herz mir schreibe (Nech si vyčinit, otče, aneb Smrt mi do srdce vepiš), v němž se korutanský matador Josef Winkler (*1953) rozohňuje nad zamlčováním hořké minulosti rodné vesnice, zábavná skorokrimi Die Büglerin (Žehlířka) oceňovaného detektivkáře Heinricha Steinfesta (*1961), dále křehký poetický román Herr Katō spielt Familie (Pan Katō hraje rodinu) vychvalované prozaičky Mileny Michiko Flašarové (*1980), po jejímž boku čtenář nahlíží do utajované nové kapitoly ze života nenápadného japonského důchodce, a v neposlední řadě i novinka All die Nacht über uns (Celá noc nad námi) nedávného literárního objevu Gerharda Jägera (*1966). Vorarlberský rodák, který posbíral četné vavříny už za svou prvotinu Sníh, oheň, vina a smrt (Der Schnee, das Feuer, die Schuld und der Tod, 2016, č. Host, 2017, přel. Iva Kratochvílová), ve své druhé knize prostřednictvím osamělého hrdiny, vojáka na stráži kdesi na hranicích, rozjímá o křivdách a stínech minulosti, jejich bolestivém narovnávání, ale též pocitech sounáležitosti, vykořeněnosti a bezmoci jednotlivce.
Nikdo ze zmíněné čtveřice se ale nakonec z ocenění neradoval. Odborná porota nejlepším rakouským titulem roku zvolila zhruba čtyřsetstránkový román Königin der Berge (Královna hor) toho pátého vzadu – zpěváka a spisovatele Daniela Wissera (*1971). Rodák z Klagenfurtu se tak může těšit ze zvýšeného zájmu médií a čtenářů a také z peněžité odměny ve výši 20 000 eur.
Nesnesitelná těžkost bytí
Na první pohled je volba letošního laureáta překvapivá, v mnohém však naznačuje, že se pětičlenná porota skutečně rozhodovala na základě kvality jednotlivých textů a nikoliv pouze čtenářské oblíbenosti. Letos sedmačtyřicetiletý Wisser je totiž i pro znalce rakouské scény spíše velkou neznámou. Vystudovaný germanista sice příležitostně publikuje už od 90. let a minimálně s románem Ein weißer Elefant (Bílý slon, 2013) slavil alespoň dílčí úspěchy, až na výsluní se ale zatím neprodral. Veřejnost jej tak dost možná zná spíše coby hudebníka. Se svým seskupením Erstes Wiener Heimorgelorchester, s nímž vystupuje od roku 1994, Wisser doprovází i divadelní inscenace a občas se pouští také do zajímavých literárních projektů. Band například zhudebnil několik textů Clemense J. Setze či Rora Wolfa.
Nyní se zdá, že se Wisserovi blýská na lepší časy také na literárním kolbišti. Po loňském přestupu k prestižnímu salcburskému nakladatelství Jung und Jung autorovi v neobvykle rychlém sledu nejprve loni vyšla v pořadí pátá kniha, útlý humorný román Löwen in der Einöde (Lvi v pustině), na kterou letos na podzim navázal právě oceněnou novinkou Königin der Berge. V hořce zbarveném humorném románu, který si Rakouskou knižní cenu vysloužil v konkurenci celkem 150 zaslaných titulů, hraje první housle roztroušená skleróza, sžírající už několik let cynického vypravěče Roberta Turina. Turin, poněkud nevraživý čtyřicátník, odkázaný na vozík a pomoc další osoby, už nadále nechtěl být manželce na obtíž, a tak se stáhl do dobrovolného vyhnanství pečovatelského domu. Postupující fyzický úpadek vlastního těla mu nicméně nadále nahání hrůzu a tu neotupí ani veltlínské z místní kantýny, ani whisky ukrytá v nočním stolku. Turin tak zvažuje, jak to nejlépe navléci, aby jej jedna z ošetřovatelek odvezla do Švýcarska, kde by mohl podstoupit asistovanou sebevraždu, než bude pozdě. Zatím má k uskutečnění svého plánu ještě dostatek sil a snad i šarmu, čas ale hraje proti němu.
Na nesnadné téma poznenáhlého umírání a vnitřního boje o poslední útržky důstojnosti nahlíží Wisser podle recenzentů překvapivě střízlivě, se sympatickou nadsázkou a vtipem, ale současně bez zbytečného kýče. Sám autor přiznává, že se skutečně snaží rozbít mnohé zažité představy a zpochybnit celkové černobílé vnímání života nemocného. Poněkud protichůdný charakter knihy vyzdvihla i odborná porota Rakouské knižní ceny, která ve svém zdůvodnění ocenila „vypravěčskou rafinovanost“ a „eminentní vitalitu“ románu a dodala, že právě povedeným balancováním na hraně „mezi smrtelně vážným tématem a strhujícím jazykovým projevem se román za protagonistovými zády stává obhajobou života“.
Zrádná pustina
Souběžně s hlavní cenou se i letos udělovala také cena pro nejlepší debut, dotovaná 10 000 eury. V konkurenci zbývajících dvou nominovaných Davida Fuchse (Bevor wir verschwinden) a Ljuby Arnautovićové (Im Verborgenen) se prosadila šestadvacetiletá rodačka ze Štýrského Hradce Marie Gamillschegová (*1992). Její prvotina Alles was glänzt (Všechno, co se leskne) čtenáře zavádí do zapomenutého horského údolí někde v hloubi rakouských Alp. V místním dole se dříve těžila železná ruda, časy, kdy to v přilehlé vesnici žilo, jsou už ale dávno pryč a v bezútěšné pustině zůstává jen pár zatvrzelých starousedlíků se svými zaprášenými sny a iluzemi. Právě prostřednictvím několika z nich a agilního přistěhovalce Meriha autorka vykresluje obraz vymírající vesnice, které dost možná hrozí tragický zánik pod sutinami hroutící se hory.
Rakouská knižní cena (Österreichischer Buchpreis) je výroční literární ocenění zaštiťované Úřadem spolkového kancléře, Svazem rakouských knihkupců a vídeňskou pobočkou rakouských odborů. Cena udělovaná teprve od roku 2016 funguje na stejném principu jako obdobná ocenění v Německu či Velké Británii, tedy tradičním dvoukolovým systémem, kdy odborná porota nejprve ze všech zaslaných titulů sestavuje širší nominaci (tzv. longlist), kterou později zužuje. Letos před branami pomyslného finále uvízli mj. oblíbení autoři Arno Geiger (Unter der Drachenwand) a Robert Seethaler (Das Feld). První držitelkou ceny se roku 2016 stala Friederike Mayröckerová za poetický zápisník fleurs (květy), loni si cenu odnesla prozaička Eva Menasse (*1970) za sbírku povídek Tiere für Fortgeschrittene (Zvířata pro pokročilé).