Novináři a spisovatelé řeší často životní krize pomocí slov. Tak vznikla mimo jiné i kniha jednapadesátiletého polského novináře Mariusze Szczygieła Projekt: Pravda (2016, česky Dokořán, Máj, 2016). Sesbíral do ní osobní pravdy mnoha osobností. Kdyby se zeptal Neila Strausse, populárního osmačtyřicetiletého amerického novináře, odpověděl by mu patrně něco v tom smyslu, že funkční vztah spolu mohou vytvořit jedině zdravé osobnosti, zbavené traumat z dětství. Ale Szczygieł se ho nezeptal, a tak Strauss napsal knihu vlastní: svou životní krizi a ponaučení z ní shrnul do skoro pětisetstránkové knihy s podobným názvem Pravda.

Klikatá slepá ulice
Začalo to tím, že autor v roli hlavního hrdiny byl nevěrný své přítelkyni Ingrid, přihlásil se do léčebny pro sexuálně závislé a začal uvažovat, je-li pro člověka přirozený monogamní vztah. Strauss sám na sobě provádí experiment, který živě a otevřeně líčí v Pravdě – reportáži, románu iniciačním, milostném, psychologickém i erotickém, motivační knize. Pozoruje a prožívá nemonogamní partnerské a sexuální vztahy, od těch zabarvených new age přes sex spojený s duchovnem v rituálu púdža až k swingers party obohaceným drogami, kde se objevují muži, kteří nabízejí své partnerky, aby skrz ně získali pochvalu a úctu druhého muže. Autor nabízí reality show ze soužití se třemi ženami, popisuje otevřený vztah s jednou ženou a pokus o poskytnutí sexuální svobody i partnerce, zmiňuje se o životě v harému a o napadení jedním z jeho členů. Zjišťuje, že polyamorie v praxi je především vyjednávání pravidel a dodržování závazků. A vrací se k monogamii.

I tak se dá příběh zjednodušit – deprimovaný nevěrník opouští podvedenou partnerku, aby se sexuálně vyřádil a poté vrátil do její čekající náruče. Ale přes vrchovatou míru nahých těl a sexuálních praktik v knize vylíčených (možná povede ke zvýšení poptávky po žurnalistických oborech) se textem vine niterná nit autorova osobního dramatu. V léčebně odkrývá patologické chování své matky, které stojí za jeho porouchaným přístupem v partnerských vztazích. Celé hédonistické hýření a vztahové pokusy jsou jen slepou odbočkou, nakonec se Strauss vrací zpět na začátek a pouští se do hromady terapií, jež mu mají pomoci najít své vnitřní dítě a udělat z něj vyrovnaného člověka schopného navázat monogamní vztah založený na svobodě, bez pout z dětství dělící lidi na závislé na lásce, a lásce se vyhýbající. Chce říci, že pokud člověk není duševně zdráv, žádný vztah nebude funkční. Zároveň jedním dechem sděluje, že je třeba vyzkoušet řadu terapeutických technik, abyste zjistili, které jsou pro vás ty správné, a že to stojí spoustu peněz a času.

Šikovně namíchaný drink
Neil Strauss se pohybuje v hudební branži, píše mimo jiné do časopisu Rolling Stone, je jako doma mezi celebritami, jeho knížky se objevují na předních příčkách seznamů bestselerů New York Times. Vyšvihl se tam i knihou Hra (2005, česky Argo, 2007), která pojednává o tom, jak svést ženu. V Pravdě si její napsání vysvětluje tak, že stejně jako jeho otce vzrušují ženy s postižením, protože nad nimi má převahu, tak si i on sám sváděním dokazoval psychologickou převahu nad ženami. Upřímností a schopností zachytit a přesvědčivě popsat vlastní pocity se Straussovi podařilo vykreslit mužskou psychiku. Vyšel s vlastní kůží na trh, což se mu vyplatilo. Výsledek je šokující, bombastický, čtivý, zkrátka umně namíchaná emotivní směska s happy endem. Dokonce i chyb v překladu přibývá v pasážích, v nichž vrcholí sexuální dobrodružství.

Čtenáře, kteří lační po osobním příběhu, možná budou zdržovat přimíchané výklady, jež mají dodat teoretický background, aby nedošlo k mýlce a kniha nebyla zařazena mezi červenou knihovnu a mohli si ji bez obav přečíst i ti, co by po takto koncipované literatuře jinak nesáhli. Partnerský vztah je zde zúžen pouze na jednu jeho stránku, na sex. Přitom láska a sex jsou často směšovány.

Závislosti na ledačems, terapeutické skupiny, kluby, komunity, pocit bizarnosti, traumata naší civilizace… To všechno upomíná k fikčním světům Chucka Palahniuka, jen s tím rozdílem, že Straussův text je koncipován jako Pravda, co končí veselkou, a hlavní hrdina je slabý odvar Palahniukových postav. A na hlavní, nikterak objevnou myšlenku, která chce lidem měnit životy, by stačil odstavec v knize typu Szczygiełovy Projekt: Pravda.