O bulharské statečnosti
O bulharské statečnosti

O bulharské statečnosti

Výstavu nazvanou Síla občanské společnosti – osud Židů v Bulharsku v době holocaustu, věnovanou vztahu většinové společnosti k perzekuované menšině, lze zhlédnout v pražském Klementinu. Informační panely doplňují publikace z fondů Slovanské knihovny NK ČR.

Velvyslanectví Bulharské republiky a Národní knihovna ČR uspořádaly pod záštitou ministra kultury Daniela Hermana působivou výstavu nazvanou Síla občanské společnosti – osud Židů v Bulharsku v době holocaustu. Na základě dokumentů z bulharských archivů ji připravily Státní institut pro kulturu MZV BR a Středisko judaistických studií Sofijské univerzity sv. Klimenta Ochridského. Na vernisáži 23. října promluvili generální ředitel NK Petr Kroupa, velvyslanec BR Latchezar Petkov, velvyslanec Státu Izrael Gary Koren, náměstkyně MK Petra Smolíková, bývalý velvyslanec ČR v BR Petr Pospíchal a především autorka výstavy Albena Taneva. Expozici, instalovanou v přízemí Klementina, si lze prohlédnout až do 9. ledna 2016.

Židé tvořili v Bulharsku po staletí integrální součást společnosti, vyznačující se vůči nim vysokým stupněm etnické tolerance. A tak ač zde byl r. 1940 ratifikován diskriminační „zákon na ochranu národa“, Bulharsko nikdy nevydalo své Židy do koncentračních táborů. Zásluhu na tom měli nejen bulharský car Boris III., místopředseda Národního shromáždění Dimităr Pešev či Bulharská pravoslavná církev, ale také nejširší občanská společnost. Díky tomuto jednotnému úsilí bylo v Bulharsku zachráněno před nacistickou perzekucí téměř padesát tisíc Židů, kteří sice byli vystěhování ze Sofie na venkov a zařazeni do pracovních táborů, zůstali však ve své zemi a především – přežili…

Výstavu, sestavenou z informačních panelů, doplňují publikace z fondů Slovanské knihovny NK ČR. Vedle literatury obecnějšího charakteru, pojednávající o dějinách a kultuře Židů v Bulharsku, jde především o publikace vztahující se přímo k danému tématu. Pozornosti návštěvníka by neměla ujít anketa židovského novináře Buka Pitiho z r. 1937, v níž publikoval názory více než šedesáti bulharských politiků, intelektuálů a umělců na antisemitismus, dále návrh ústavy národního hrdiny Vasila Levského, Trnovská ústava z r. 1879 s články 40 a 61, týkajícími se národnostní problematiky, literatura na téma Bulharsko a druhá světová válka, publikace o caru Borisovi III. či kniha vzpomínek místopředsedy Národního shromáždění Dimităra Peševa. Knižní kolekci uzavírají publikace pojednávající konkrétně o záchraně bulharských Židů. O významné historické skutečnosti, na kterou může být bulharský národ právem hrdý, o které se však tady v Česku málo ví, a proto je potřeba o ní mluvit a psát, aby i u nás vstoupila do obecného povědomí…