Doris Lessingová žila dlouhá léta pod drobnohledem MI5
Srpnové zveřejnění dosud nepřístupných dokumentů z archivu britské tajné služby přineslo i jednu drobnou literární senzaci. Mezi levicovými intelektuály, které MI5 ve spolupráci s MI6 na počátku studené války sledovala, figuruje i jméno nositelky Nobelovy ceny Doris Lessingové. Agentům se nezamlouvala mimo jiné její „hluboká nenávist vůči diskriminaci barevných“.
Britská tajná služba ve 40. a 50. letech bedlivě monitorovala telefonní hovory, korespondenci i pohyb nobelistky Doris Lessingové (1919–2013). Vyplývá to z tajných dokumentů, které britský Národní archiv v lehce editované podobě nedávno postoupil veřejnosti. O případu informoval třeba britský deník The Guardian.
Rodačka z perského Kermánšáhu, která však od dětství žila v Jižní Rhodesii (nyní Zimbabwe), upoutala agenty tajných služeb už na počátku 40. let, poté co se stala členkou takzvaného Levicového knižního klubu (Left Book Club). V něm se pozdější úspěšná autorka seznámila se svým druhým manželem, německým exulantem a přední postavou rhodesijské komunistické strany Gottfriedem Lessingem. Manželství se sice roku 1949 rozpadlo a Lessingová se ještě téhož roku přestěhovala do Londýna, komunistickým ideálům však oceňovaná prozaička zůstala věrná až do roku 1956, kdy Sovětský svaz násilně potlačil lidové povstání v Maďarsku. Tehdy se Lessingová připojila k signatářům kritického otevřeného dopisu vymezujícímu se proti zločinům Sovětského svazu a z britské komunistické strany na protest vystoupila.
Britská tajná služba nicméně i poté odmítala věřit, že se Lessinová od potenciálně nebezpečných levicových kruhů zcela odstřihla. Spisovatelku, jejíž sympatie s komunismem podle zprávy z roku 1952 „hraničily s fanatismem“, který živila zejména její „hluboká nenávist vůči diskriminaci barevných“, sledovala až do 60. let. Poslední zveřejněný záznam z listopadu 1962 varuje před skutečností, že se Lessingová nikterak neodklonila od „extrémních levicových názorů“ a coby „hlasitá odpůrkyně rasové diskriminace“ se nyní angažuje v afrických záležitostech či proti jadernému zbrojení.
Doris Lessingová patří k nejoceňovanějším anglicky píšícím spisovatelkám 2. poloviny 20. století, což stvrzuje celá řada cen včetně Nobelovy ceny z roku 2007. V českém kulturním prostředí zůstává její tvorba poněkud přehlížena a kupříkladu autorčin zásadní román The Golden Notebook (Zlatý zápisník, 1962) v překladu dosud nevyšel. K dispozici je jen její románový debut Tráva zpívá (The Grass Is Singing, 1950, č. 1974), pozdní román Puklina (The Cleft, 2007, č. 2008) a několik povídkových výborů.
