Malé a mladé švédské nakladatelství Epok se zaměřuje na literaturu žánrů sci-fi a hororu, a přestože zatím nabízí jen osm vydaných titulů, dokázalo si již vybudovat mezi severskými fanoušky zmíněných žánrů dobré jméno. Jednou z oněch osmi knih je antologie Mörkerseende (Noční vidění), jejímž editorem je Jonny Berg, známý na švédské hororové scéně jako odborník na téma „zombie v literatuře“. Navzdory tomu to však nejsou zombie, které představují společné téma této antologie, nýbrž domy, ve kterých straší. V antologii se sešlo celkem jedenáct povídek od převážně začínajících autorů, kteří se zatím mohou pochlubit nejvýše jednou nebo dvěma vydanými knihami.

Především je nutné ocenit, že autoři se nespoléhají jen na známou kombinaci zima + tma + osamělost, kterou si většina lidí se Švédskem podvědomě spojuje. Převážná část povídek se sice odehrává ve Švédsku, ale děj mnoha z nich je situován do města, do na první pohled tak fádních prostředí, jako je škola nebo kancelářská budova – tedy samozřejmě fádních jen do té doby, než mezi žáky začnou kolovat podivné zvěsti o něčem, co někteří z nich spatřili ve sklepě, nebo než se jeden zvědavý sekuriťák rozhodne zjistit, jestli je třinácté patro skutečně tak opuštěné, jak se mu jeho starší kolega snaží namluvit. Nechybějí však ani povídky z prostředí typického pro hororové příběhy, u nichž čtenář tuší, jak asi dopadnou – když se parta mladíků, kteří si říkají Swedish Ghostbusters United, rozhodne přenocovat v opuštěné železárně, je i v žánru méně zběhlému čtenáři jasné, že mladíci mají před sebou noc, na jakou hned tak nezapomenou – pokud ji tedy vůbec přežijí...

Dějištěm většiny povídek je v souladu se zaměřením sbírky nějaká budova, neplatí to ale úplně o všech a odchylky, byť jinak čtivé, mohou být pro čtenáře dost rušivé – jestliže nakladatelství knihu prezentuje jako „hororovou antologii na téma domy, ve kterých straší“, pak by se toho autoři měli dle mého názoru držet. Jinou otázkou, která se čtenáři vetře na mysl, je, zda téma, navíc ještě v kombinaci s poměrně specifickým žánrem,  nebylo zvoleno až příliš úzce – pokud si čtenář nerozloží četbu knihy na delší dobu a přečte ji během několika dní, bude se mu řada námětů zdát až příliš podobná. Toto vyniká zejména ve srovnání s jinou letošní švédskou antologii, s žánrově i tematicky velice pestrou #Älskanoveller – 26 nyanser av Sverige, kde tématem bylo datum, kdy se každá z povídek odehrávala. Ale přesto se našli i autoři, kteří se od zadaného tématu neodchýlili, a i tak dokázali čtenáře překvapit –  v jedné z povídek je například hlavní postavou sám duch, který už dvě staletí straší v domě a nyní je konfrontován se situací, kdy „jeho“ dům levně koupila mladá rodina a hodlá z něj učinit svůj domov.

Knihu lze každopádně doporučit jako příjemně mrazivé, byť pravděpodobně jednorázové čtení pro dlouhé a nejlépe osamocené podzimní a zimní večery. Mimochodem, jste si opravdu jistí, že ty podivné zvuky u vás doma vydává topení?