V knihovně pro cestující na amsterodamském letišti Schiphol se ve spolupráci s Nizozemským literárním fondem (NLF) momentálně koná výstavka zahraničních překladů dvou významných titulů nizozemské literatury pro děti a mládež: románu Tonke Dragtové Dopis pro krále (De brief voor de koning, č. 2000, přel. Jana Pellarová) a Všehoknihy (Het boek van alle dingen, č. 2013, přel. Magda de Bruin Hüblová) Guuse Kuijera. Oba tituly už vyšly zhruba v patnácti jazycích.

Stálá multimediální veřejná knihovna v hale pro cestující Holland Boulevard byla založena v roce 2010 jako vůbec první svého druhu, od té doby vzniklo podle jejího vzoru několik dalších knihoven na jiných světových letištích. Jejím cílem je umožnit zejména interkontinentálním cestujícím, kteří na Schipholu, jednom z nejfrekventovanějších evropských letišť, stráví čekáním na přípoj mnohdy celé hodiny, seznámit se blíž s Nizozemskem a jeho kulturou, dozvědět se víc o historii i hlavním městě Amsterodamu, zkrátka poznat ze země víc než jen letiště. Knihovna se proto zaměřuje výhradně na nizozemskou beletrii (pro dospělé i pro děti) v překladech do třiceti jazyků, dále nabízí například historické a fotografické publikace a prostřednictvím iPadů krátké filmy, ale i hudbu nizozemských hudebníků všech žánrů. Na velké obrazovce se průběžně promítají fotografické výstavy.
Knihovna je otevřena nepřetržitě a je samoobslužná. Nachází se v těsném sousedství výstavních prostor, v nichž představuje ukázky ze svých malířských sbírek amsterodamské Rijksmuseum. V zásadě jde o volně přístupný prostor k sezení s možností vytáhnout si z police knížku, poslechnout si hudbu, podívat se na krátký film. Kromě výstav se tu však pořádají i programy, převážně v návaznosti na pravidelné nizozemské literární akce: předčítání pro děti při příležitosti Národního předčítacího dne, pořizování profesionálních fotografických portrétů návštěvníků knihovny v rámci březnového Týdne knihy 2013, kreslení pro děti na téma říjnové dětské varianty Týdne knihy. Jiným příkladem akce pro návštěvníky je tvorba společného uměleckého díla pod vedením profesionálního výtvarníka, kdy díky účasti cestujících nejrůznějších národností dochází doslova k mezinárodní spolupráci.
Kromě zmíněného fondu NLF knihovna úzce spolupracuje se sítí veřejných knihoven, ale také například s amsterodamským městským archivem, muzeem fotografie FOAM, filmovým muzeem EYE, muzeem Anne Frankové atd. Podle knihovnice Jeanine Deckersové se sice knížky z knihovny mnohdy zatoulají do všech koutů letiště a někdy i odletí, ale ztráty nejsou závažné. Někteří cestující tu naopak nechávají své (nenizozemské) knížky, které si vzali na cestu a dočetli – ty jsou v knihovně uložené zvlášť, protože do kolekce nizozemské literatury nezapadají. K návštěvníkům knihovny prý patří například i polský zaměstnanec letištní ostrahy, který si sem ve volných chvílích chodí číst knihy Harryho Mulische v polštině. Když tu jeden nizozemský cestující objevil knihy svého oblíbeného autora Maartena ’t Harta v italštině, uprosil knihovnici, aby si směl jednu jeho knihu vypůjčit domů, pro svou italskou manželku. Po třech měsících knihu poctivě poštou vrátil.