Když do kriminálky vpadne zombie
Američan Isaac Adamson zasadil děj svého románu do Prahy a české hlavní si město nastudoval důkladně: zjevně tu trávil ne dny, ale spíše týdny či měsíce. Rozšiřuje pověst Prahy jako sídla plného tajemství a magie; obojí tu má zlověstné, ba vražedné konotace. Bohužel to zároveň neznamená, že Komplikace je kniha nějak zvláště povedená.
Napíše-li zahraniční spisovatel román, který se odehrává na území Česka (nejčastěji samozřejmě v Praze), vzbuzuje to v českých čtenářích dvě reakce: jistou hrdost, že se o naši malou zem někdo zajímá a tak trochu jí dělá reklamu ve světě, a zároveň obavu z toho, jak si dotyčný autor české reálie zkomolí, zjednoduší a splete. Román Američana Isaaca Adamsona, jehož český překlad v nakladatelství Paseka pro jistotu přizdobili podtitulem „Pražský thriller“, můžou Pražané přečíst bez obav: Adamson si české hlavní město nastudoval důkladně, zjevně tu trávil ne dny, ale spíše týdny či měsíce. A rozšiřuje pověst Prahy jako sídla plného tajemství a magie; obojí tu má zlověstné, ba vražedné konotace. Bohužel to zároveň neznamená, že Komplikace je kniha nějak zvláště povedená.
Adamson (nar. 1971) měl do napsání Komplikace za sebou čtyři u nás nevydané detektivní romány, které se odehrávaly v Japonsku. Podle anotace na obálce šlo o typickou krimisérii propojenou postavou detektiva. To Komplikace mít pokračování zřejmě nebude, jedná se o solitérní, zacyklený román, který je víc o sebepoznávání hlavního hrdiny než o vyřešení série zločinů. Dosti připomíná Sedmikostelí a další temné romány Miloše Urbana včetně toho, že nejde o typickou thrillerovou honičku, která končí dopadením a potrestáním zločinců.
Mladý Američan Lee Holloway najde u svého právě zesnulého otce dopis z Prahy, který slibuje objasnění záhady pražského zmizení jeho mladšího bratra Paula. Paul byl na rozdíl od Leeho tak trochu dobrodruh, který se zřejmě v Praze pustil do nějaké nekalé operace. A protože Lee nemá rodinu ani nic moc na práci, využije toho, že jeho otec měl připravenou letenku, a do Prahy se na setkání s neznámou pisatelkou dopisu vydává sám. Rozbíhá se tak kolotoč událostí, jehož Lee není přímým hybatelem, ani pátračem, ani obětí – a zároveň na něj platí ode všeho trochu. Zjišťuje, že Paulovi padla do rukou historická vzácnost, složitý hodinový strojek vyrobený pro císaře Rudolfa II. zřejmě proslulým anglickým mágem Edwardem Kelleym. Není sám, kdo o strojku ví; kromě unikavé Češky Věry, která poslala onen dopis, po něm pátrá také bývalý policista Soros, americký novinář žijící v Praze Bob Hannah a tajemný gangster Martinko Klingáč. S Rudolfovou komplikací, jak je strojek nazýván, se navíc zřejmě spojuje série nevyřešených vražd, které mají společný jeden prvek – obětem byla uťata pravá ruka.
Dlouho se tedy zdá, že Komplikace patří k žánru thrillerů s historickým pozadím, který je od Brownova Da Vinciho kódu tak populární a vedle četných odvozenin a vykalkulovaného čtiva se tu občas objeví i cosi docela zajímavého. Adamson navíc kapitoly ze současnosti prolíná vstupy do blízké i vzdálenější minulosti: nejprve záznamem výslechu, který provádí agent Státní bezpečnosti v osmdesátých letech, pak výňatky z deníku pražského židovského antikváře z roku 1939 a nakonec Trudným příběhem Kelleyho a Byl-Kelleyho, který je na rozdíl od předchozích „dokumentů“ vyprávěn. Zhruba v tu chvíli se to, co měl čtenář dosud za detektivku, láme v horor.
S Kelleym totiž na scénu vstupuje nadpřirozená bytost, démon Madimi, který se rád ukazuje v podobě holčičky, a také z Kelleyho se stává Byl-Kelley, tedy trochu sofistikovanější strašidlo, cosi mezi zombie a upírem. A nezůstává pouze u legendy, obě potvory vstupují i do příběhu v 21. století.
Je to trochu podfuk na čtenáře, který očekává standardní thriller s padouchy z masa a kostí, zvláště, když kniha byla nominována na ryze detektivkářskou cenu Edgar. Druhou ránu očekávání thrillerového čtenáře dostává, když se ukáže, že většina záhad zůstane nevysvětlena – či jen zčásti a nepříliš uspokojivě. Jistě, v žánru hororu nebo dejme tomu mysteria už doslovná vysvětlení nelze vyžadovat, ba často vyznění románu škodí. V závěru Komplikace však zůstává nedopovězeného příliš a Adamson to ještě zkomplikuje další otočkou, když zničehonic na posledních stránkách zpochybní věrohodnost vypravěče. A namísto detektivního nebo hororového thrilleru se náhle ocitáme v thrilleru psychologickém. Figura nevěrohodného vypravěče je navíc velmi zrádná, a není-li nanejvýš pečlivě připravena, stává se v očích čtenáře spíše autorskou svévolí a zlomyslností – a obávám se, že to je i případ Komplikace.
Je přitom škoda, že závěr knihy zkazí jinak docela dobrý dojem z dosavadní četby. A nejde jen o sympatie, které si u českého čtenáře Adamson udělá dobrou znalostí pražských reálií. Dobrý dojem posiluje vynalézavý jazyk (včetně palindromických jmen, která mají důležitou roli) a barvitý styl vyprávění, který navíc obohacují ony historizující kapitoly: tu o strohý dialog při výslechu, tu o skleslé záznamy Žida ohroženého blížícími se nacisty a zároveň ohromeného hodinářským zázrakem, který má opravit. Zákonitosti napínavých žánrů jsou však dosti neúprosné – selže-li autor v závěru, znehodnotí tím celou knihu.
Kupte si knihu:
Podpoříte provoz našich stránek.