Panenka a auťáci je nová pohádková kniha Marie Kšajtové, poskládaná z deseti příběhů o maloměstských lidech, jejich zvycích, talismanech a také o spoustě ovoce. Její název naznačuje, že je určena jak holkám, tak klukům. Děj je prvoplánově optimistický a od začátku do konce kolem sebe šíří atmosféru dobra. Leckde ovšem působí nedomyšleně a paradoxně beze šťávy. Na jiných místech je naopak svižnější a zábavný a kouzla a čáry, které úslužně nahrazují hrdinské skutky postav, narušují věrohodnost vyprávění mnohem méně.

Barunka Jahodová má panenku Blaženu. Každý den je obě můžeme vidět v Jabloňové ulici, kde spolu skáčou přes sloupek a nakukují do obchodu s ovocem paní Hruškové. Chodí sem nakupovat všichni z okolí. Pan Švestka, paní Malinová, Mrkvičková a Meruňková, pan Borůvka, Třešňák nebo Celer. Čerstvé zboží denně dodává ve svém náklaďáku pan Jablonka. Příběh se rozehrává v okamžiku, kdy se pan Jablonka začne trápit tím, že se jeho synovi ve škole posmívají. Barunka se ho snaží rozveselit, a tak mu na cestu do náklaďáku půjčí pro štěstí svou panenku Blážu. Ta se rázem stává hlavní postavou, ožívá a jedná. Svými třešňovými náušnicemi, které jí Barunka stihne dát za uši, čaruje a pomáhá figurkám vystaveným za okny protijedoucích aut. V každé kapitole naráží na někoho nešťastného, kdo se ocitl na nesprávném místě, a veškerá nedorozumění a nespravedlnosti zdárně napravuje. Ať už je to obyčejný smrtelník čili řidič anebo plyšový panáček za oknem jeho auta. Téměř tři čtvrtiny knihy se střídají dílčí příběhy, odehrávající se výhradně na silnici. Blaženka plní jedno „potěšení“ za druhým. Až když se rozhodne potěšit i svou bývalou majitelku Barunku, konečně se dostáváme dál ze zajetého silničního stereotypu a dějově již vyčerpané prostředí je příjemně obměněno. Kouzla a čáry nakonec přemohou i stěhování, dětské nemoci a stesky a návratem kouzelné panenky k holčičce se celkově uzavře i rámcový příběh. A jestli se třešně za ušima panenky Blaženy ještě nezkazily, tak tam čaruje dodnes.

Panenka a auťáci je určena dětem od šesti let. Určitě si ji však užijí i mladší posluchači, kteří spíše ocení některé vtipné popisy a momenty než celkové poskládání konkrétního příběhu. Zábavná pro mladší děti je hned vstupní kapitola, ve které vypravěč pojmenuje všechny sousedy po nějakém ovoci. Kokos a Ananasová tu samozřejmě nebydlí, protože jsou z Afriky. Zajímavý je autorský posun významu slova auťák. Neoznačuje totiž dopravní prostředek, nýbrž figurku pro štěstí za oknem automobilu. Drobných osobitých nápadů a promyšlených detailů je v knize více a všímavým čtenářům zajisté před každým spaním způsobí potěšení. Třeba tak prosté, jako když vám někdo ze sousedů dá na cestu do školy zadarmo jablko.