iLiteratura: Jak jste se dostal k překládání? Studoval jste obor překladatelství, případně přímo na Ústavu translatologie FF UK?
Slavomír Míča: O studiu translatologie jsem kdysi uvažoval, nakonec jsem se ale rozhodl pro klasickou filologii. S prvními překladatelskými pokusy jsem začal za studií na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde jsme měli možnost docházet do seminářů překladatelství. Měl jsem možnost srovnání různých náhledů a přístupů, protože v rámci anglické, francouzské i polské filologie má přístup k překladu textu určitá svá „národní specifika“. Z těchto různých národních škol překladu jsem si „vyrobil“ jakýsi průnik a z každé z nich jsem si vytěžil to nejlepší a nejužitečnější. Pracovní mezifází byly odborné překlady, ale protože jsem po skončení studia začal na fakultě také pracovat a vyučovat francouzskou kulturu, reálie a literaturu, začaly ke mně postupem doby přicházet také první překlady literární.

iLiteratura: Kniha Zítra začnu nový život je poměrně specifická – jaké žánry obvykle překládáte?
Slavomír Míča: Mou srdeční záležitostí je fantasy. Nedávno jsem se dostal k překladu jedné dětské fantasy, a tak jsem si tento svůj malý sen konečně splnil. Překládal jsem ale například i tři dětské encyklopedie strojů (něco ve stylu českého Už vím proč) nebo z češtiny do angličtiny už dvě knihy o kraji, kde nyní bydlím. Moje překlady tak odpovídají i mým reálným životním zájmům. Pokud jde o knihu Zítra začnu nový život!, je skutečně poměrně specifická. To o ní platí jak z hlediska mých vlastních překladů, tak z pohledu autora, který do té doby psal samé „vážné“ příběhy (on sám mluví o thrillerech), případně se dokonce autorsky podílel na sérii komiksů. V nakladatelství si mě otipovali na člověka, kterému by tato kniha mohla sednout, a to se skutečně vyplnilo. Tím spíše, že mě zaujala kombinace humoru a jistého detektivního nádechu, gradujícího ke konci jako v klasické napínavé detektivce. A když jsem poprvé slyšel slogan přirovnávající Legardinierovu Julii ke kombinaci Amélie z Montmartru a Bridget Jonesové, bylo jasné, že překlad chci dělat a že si práci na tomto textu rozhodně užiju.

iLiteratura: S jakými překladatelskými oříšky jste se během překládání setkal? Jak se vám vymýšlely ekvivalenty jako např. „odporusný“?
Slavomír Míča: S vyloženě nerozlousknutelnými oříšky jsem se nesetkal, nicméně v případě některých slov či rčení byla potřebná konzultace s rodilými mluvčími. A vůbec nejzajímavější z celé knihy byla mluva pekaře Juliena, jejímž typickým příkladem je právě slovo odporusný. V tomto případě jsem odsedl od počítače, napsal si papírky s různými synonymy slov odporný a hnusný a nepřestal jsem kombinovat, dokud jsem nedošel k uspokojivě znějící kombinaci obou slov. Podobně tomu bylo i v několika dalších případech Julienova specifického jazyka. Milou třešínkou na pomyslném dortu tohoto překladu byl také překlad situace, kde hlavní hrdinka Julie pojmenovává v představách sebe a svou kolegyni v práci přídavnými jmény odpovídajícími jejich iniciálám. Což byla velká výzva, protože bylo jasné, že v tomto případě čeština nenajde adekvátní ekvivalenty začínající stejným písmenem, a tak bylo nutné pro zachování tohoto komického „mikroefektu“ sáhnout po jiných adjektivech, která by ale stále vyjadřovala základní vlastnosti obou zmiňovaných hrdinek.

iLiteratura: Co vás vedlo ke změně úhlu pohledu při překladu titulu? Původní název knihy Demain j'arrête!? (tedy „Zítra končím“ nebo „Zítra s tím skoncuji“, „Zítra už s tím seknu“) překládáte jako Zítra začnu nový život...
Slavomír Míča: Ano, překlad názvu je mírně pozměněn, posunut. Společně s nakladatelkou jsme vymýšlení vhodného a dobře znějícího názvu věnovali hodně času a nakonec jsme se rozhodli pro Zítra začnu nový život! Tato varianta nám v češtině zněla rozhodně lépe než doslovný překlad původního francouzského názvu.

iLiteratura: Bylo pro vás setkání s knihou Zítra začnu nový život určitým způsobem obohacující?
Slavomír Míča: Zcela určitě. Za prvné jazykově, díky všem výše zmíněným drobnostem, které bylo třeba řešit, a toto pátrání po správných ekvivalentech či převodech situací mi rozhodně rozšířilo obzor. Současná francouzština rozhodně zní místy o dost jinak než klasické texty, které jsme čítávali kdysi za studia na gymnáziu nebo na fakultě. Své obzory jsem si rozšířil i v tom smyslu, že jsem si tuto knihu – jen zdánlivě určenou pouze ženám – po dokončení překladu znovu s chutí přečetl i z pozice běžného čtenáře. A znovu (a lépe) jsem se bavil, smál a vše prožíval spolu se sympatickou hrdinkou. Mimochodem mám signály ze svého okolí, ale i z francouzských čtenářských blogů, že muži tuto knihu s chutí přečtou, i když někteří třeba raději potají.

iLiteratura: Chystáte se na překlady dalších Legardinierových knih?
Slavomír Míča: V současné době nakladatelství DOMINO jedná o autorských právech na další Legardinierovu knihu. Prozatím zůstanu trochu tajemný, pokud jde o konkrétní titul. Ale soudě podle prvního čtení francouzského rukopisu dotyčné knihy si myslím, že se čtenáři rozhodně mají na co těšit!