Marie Kšajtová, dramaturgyně úspěšných televizních večerníčků a autorka četných večerníčkových scénářů i řádky knižních titulů, vydala pro malé čtenáře veselé vypravování o tatínkovi, jeho dcerce Dině a jejich společné prázdninové návštěvě venkovské tetičky. Líčení obvyklých dětských příhod je v knize ovšem především východiskem pro rozehrání napínavých a humorných situací, ve kterých se prolíná reálný svět venkovského života s fantazijním vymýšlením, jež osnuje osmiletá hrdinka za vydatné pomoci tetičky trefně přezdívané Feferonka.

Dobrodružný rozměr vtiskuje příběhu úvodní přespání otce s dcerou na hřbitově, kde náhodně vyplaší zloděje sochy anděla z hřbitovního pomníku. Následné hledání a finální dopadení lupiče tvoří jednu z dějových linií knihy. Dobrodružné líčení se v knize mísí s průniky do pohádkového světa, představovaného mluvícím a knihy čtoucím kocourem, oživlým andělem, zachraňujícím Dinu z  nebezpečných situací, do kterých ji přivádějí páchané nezbednosti, a především pak titulními teniskami nadanými kouzelnou mocí. Boty původem ze smetiště dokážou totiž vynést nositele nad stromy až do oblak, umožní mu poznat svět z jiné perspektivy, nabýt novou životní zkušenost. Neposlouchají ovšem každého, jejich oživení souvisí s nadáním věkem neokoralého vnímání světa, tematizovaného znalostí dětské říkanky o zajíčkovi.

Detektivně dobrodružný a pohádkově fantazijní děj okořenila autorka humorem s prvky absurdity i  úsměvné komiky. Dinin tatínek, ochotný spát na hřbitově nebo jet stopem s řidičem budícím svou vizáží a puškou uloženou ve voze strach, má daleko k průměrně se chovajícímu otci rodiny. Tetička Feferonka nebo stejně přiléhavě Fanfarónka s jednou teniskou uvázanou kolem krku, střílející po návštěvách pichlavými kuličkami z lopuchů, je trochu potrhlá. Pohrát si lze i s názvem místa děje, jímž je malá vesnička zvaná Velká Hučka, případně Klobouk či třeba, jak navrhuje Dina, Tralalák.

Kšajtová ovšem nevypráví jen o prázdninách prožitých s fantazií, ale i o vztazích v dnešním světě. Reflexí jednoho z možných a žádoucích modelů vztahu dítěte a otce v rozvedené rodině je rozvíjející se porozumění mezi Dinou a tatínkem, význam širších rodinných vztahů reprezentuje pozitivní proměna osamělé, a i proto podivínské tetičky, přátelské sousedské jednání možná napraví i loupežníka ze hřbitova.

Děj spolu s lehkostí, s níž se uskutečňují dětské sny o dobrodružství, láká malého čtenáře k identifikaci, a protože se i on, stejně jako Dina, občas umí pohybovat nezávisle na fyzikálních zákonech nebo si povídat s kouzelnou bytostí, nepřekážejí mu pohádkové rekvizity, pomáhající v knize sny realizovat.

Nad bezpečím hlavní postavy bdí anděl, nad jazykovou správností by v knize, v níž se vyskytují vzdělaní kocouři, měla bdít korektorka a nepřekvapovat rodinu Fouskových neboli „Fouskovi“ nečekaným příjezdem (s. 17) a čtenáře chybným tvarem příjmení ve čtvrtém pádě.