Básník Jiří Dědeček nabídl výtvarníkovi Petru Niklovi pohádkový text (a snad i tašku „obnošených“ hraček) k dotvoření díla, jež metaforicky představuje svět dětských her a fantazií.
Naděžda Sieglová
Líčení obvyklých dětských příhod je především východiskem pro rozehrání napínavých a humorných situací, v nichž se prolíná reálný svět venkovského života s fantazijním vymýšlením, jež osnuje osmiletá hrdinka za vydatné pomoci tetičky trefně přezdívané Feferonka.
Málokoho by napadlo spojovat jméno velikána literatury 20. století Franze Kafky s dětským světem. A přece se údajná třítýdenní epizoda ze života tehdy čtyřicetiletého nemocného spisovatele stala námětem pro vznik knihy, v níž Franz Kafka vystupuje jako pošťák doručující dopisy zarmoucené holčičce postrádající svou milovanou hračku. Autorem dopisů je přitom on sám.
Ivona Březinová svým dílem již dříve přesvědčivě prokázala, že její zájem o problémové i bolestné okamžiky v životech mladých lidí není náhodný ani ojedinělý. Její knihy se často dotýkají aktuálně ožehavých momentů současné společnosti, zavádějí totiž čtenáře do míst známých a zdánlivě bezpečných, v jejichž prostoru je však možné klopýtnout.
Blízké vztahy mezi českou a slovenskou literaturou pro děti a mládež běžné v šedesátých letech a dvou dalších desetiletích minulého století, projevující se vzájemným vydáváním titulů českých a slovenských autorů v nakladatelstvích Albatros a Mladé letá i kriticko-teoretickou reflexí literární produkce a jejích vnitřních proměn, oslabilo v průběhu devadesátých let rozdělení Československé republiky na dva samostatné státy.
Anglická klasická knížka Michaela Bonda o medvídkovi, který se jmenuje jako nádraží, kde byl londýnskou rodinou nalezen a poté adoptován, se k nám dostává se zpožděním několika desetiletí.
Umístěním titulu na přední stranu knihy je naznačena jeho významovost pro dílo a vyvolán čtenářský zájem o propojení s jeho smyslem. Na přebalu knih je obvykle umístěno také jméno autora, jež se také může podílet na čtenářské interpretaci díla. Oba údaje zajímavě reprezentují knihu...
Tři současné osobnosti české kultury jsou „protagonisty“ zajímavě koncipované publikace Svatavy Urbanové. Ve všech případech byla mottem pro jejich výběr proslulost přesahující hranice naší republiky...
V českém prostředí je Martina Skala známá především sérií autorských knih o houslistovi Variovi a jeho nezbedných houslích pojmenovaných Strado (2002 – 2005), vysoko odborně hodnocených a přeložených do několika jazyků.
Na českém knižním trhu se frekventovaně objevují díla, v nichž jednotícím prvkem jsou písmena české abecedy. Takzvané abecedáře mají v písemnictví pro děti dlouhou tradici, v jejímž rámci plnily především cíle didaktické.
Hravé, veselé a poučné vyprávění „ze života hmyzu“, kniha Jiřího Dvořáka Minimax a mravenec, má stejně nastavený cit pro dětské vnímání světa jako jeho bajky (a nebajky) v knihách o zvířatech a zvířátkách z Afriky, ze zoo či venkovského dvorku. Dobrodružně fantazijní příběh o netradičním setkání a „spolupráci“ devítiletého chlapce a mravence zarámoval autor kapitolkami náležejícími do žánrové kategorie povídky...