Prozaik, básník a publicista Gabriel Chifu se narodil 22. 3. 1954 v dunajském přístavu Calafat na rumunsko-bulharské hranici. Po absolvování lycea v Craiově studoval na Fakultě elektrotechniky v témže městě obor automatizace a počítače, který ukončil v roce 1979. V letech 1991–2010 řídil časopis Ramuri (Ratolesti), jejž v Craiově vydává Svaz rumunských spisovatelů. V současnosti je šéfredaktorem prestižního bukurešťského týdeníku România literară (Literární Rumunsko) a místopředsedou Svazu rumunských spisovatelů.

Jako básník debutoval v roce 1976 sbírkou Sălaş în inimă (Přístřeší v srdci), za niž obdržel Cenu Svazu spisovatelů za básnický debut; v dalších letech následovaly sbírky Realul eruptiv (Výbušné reálno, 1979), O interpretare a Purgatoriului (Interpretace Očistce, 1982), Omul neţărmurit (Člověk bez hranic, 1987), La marginea lui Dumnezeu (Kde končí boží moc, 1998; Cena Svazu spisovatelů za poezii), Bastonul de orb (Slepecká hůl, 2003), Lacătul de aur (Zamknuto na zlatý zámek, 2004), 100 de poeme (100 básní, 2006) aj. Výbory z jeho poezie vyšly v zahraničí v anglickém a maďarském překladu.

Chifu je současně autorem úspěšných románů: Unde se odihnesc vulturii (Kde odpočívají orli, 1987), Valul şi stânca (Vlna a skála, 1989), Maratonul învinşilor (Maraton poražených, 1997; Cena Svazu spisovatelů za prózu), Cartograful puterii (Kartograf moci, 2000), Povestirile lui Cesar Leofu (Vyprávění Cesara Leofa, 2002), Visul copilului care păşeşte pe zăpadă fără să lase urme sau Invizibilul, descriere amănunţită (Sen dítěte, které kráčí po sněhu, aniž zanechává stopy, neboli Neviditelné, podrobný popis, 2004), Relatare despre moartea mea (Zpráva o mé smrti, 2007). Dramatizaci posledního románu uvedlo Rumunské divadlo ve Vojvodině.