Prestižní Cervantesovu cenu za celoživotní španělsky psanou literární tvorbu získal minulý týden sedmadevadesátiletý básník a matematik Nicanor Parra. Porazil tak ostatní letošní kandidáty, kterými byli Ernesto Cardenal (Nikaragua), Fernando Vallejo (Kolumbie), Ricardo Piglia (Argentina), Eduardo Galeano (Uruguay) nebo Fina García Marruz (Kuba).

Svým způsobem se očekávalo, že cena letos připadne na hispanoamerického autora, jelikož o vítězství se pravidelně střídají autoři Španělska a Hispánské Ameriky a v loňském roce tuto cenu obdržela Španělka Ana María Matute. Ta byla teprve třetí ženou, která cenu od jejího vzniku roku 1976 získala. I Nicanor Parra se stal třetím Chilanem (po Gonzalu Rojasovi (2003) a Jorgem Edwardsovi (1999)) oceněným Cervantesovou cenou. Španělští autoři již „posbírali“ téměř dvacet ocenění.

A čísly se dá pokračovat: vypadá to, že matematikovi Parrovi roky zakončené jedničkou přinášejí štěstí, aspoň co se literatury týče: v roce 1991 mu byla udělena cena Juana Rulfa, o deset let později cena Královny Sofie za španělsky psanou poezii, a letošní „Cervantes“ tuto řadu neporušil. Parra byl také několikrát nominován na Nobelovu cenu za literaturu.

Zakladatel takzvané „antipoezie“, který se svou precizní poetikou bez příkras snažil jít proti vyumělkované estetice avantgardní poezie, je českým čtenářům známý zatím jen sbírkou Básně proti plešatění (česky r. 2002), v překladu Petra Zavadila, letošního laureáta Jungamannovy ceny za nejlepší překlad.

Básník cenu převezme příští rok z rukou španělského krále Juana Carlose I. na den výročí úmrtí Miguela de Cervantese (1547–1616), dne 23.dubna, v Cervantesově rodišti Alcalá de Henares.

Autoportét Nicanora Parry