O antologii českých básní Nebe peklo ráj s podtitulem Tyglík české poezie pro děti 20. století by měli vědět zejména všichni rodiče, kteří chtějí rozvíjet vkus svých dětí, ale zároveň nemají čas bloudit v knihkupectvích a nosit domů velké množství knih. Editor výboru Petr Šrámek udělal téměř všechnu práci za ně.

Možná se Šrámek nechal inspirovat Čapkovou pohádkou o pejskovi a kočičce, kteří pekli dort a dali do něj všechno, co mají rádi. V Tyglíku je taky úplně všechno a pro všechny, výsledek je však pravým opakem nepovedeného dortu. Tento poetický kotlík obsahuje téměř dvě stě padesát básní jak od osvědčených českých autorů poezie pro děti (Hrubín, Kožíšek, Dědeček, Šrut, Vodňanský, Nikl), tak od autorů, které bychom zde nečekali (Bondy, Krchovský, Havel). Každá báseň má vlastní ilustraci (v oddílu nebe je ilustrovala Alžběta Skálová, v pekle Alžběta Zemanová a v ráji Radana Přenosilová) a tematické odkazy k básním dalším. Odkazů si můžete i nemusíte všímat. Pokud je chcete sledovat, začne zajímavá, avšak nekonečná hra, svým způsobem past na předčítající rodiče (pár básniček před spaním se totiž může protáhnout hluboko do noci). Pomocí tří barevných záložek můžete během četby dle libosti skrz básně i couvat! K dispozici máte (v případě absolutní ztráty směru) na konci knihy i několikero obsahů (básně podle začátků, podle počtu veršů aj.).

Možná, že je Tyglík kniha kouzelná, kterou když malý čtenář získá, vystačí si dlouho bez všech ostatních. Zároveň skrývá jakési tajemství, jež nejspíše nebude nikdy objeveno. Čtenář se během četby bude snažit vytvořit si nějaký řád, to se mu však pravděpodobně nezdaří. Klíčem k čítance by mohlo být její rozdělení do tří částí, ani to však nezaručuje pevnou půdu pod čtenářovýma nohama. Hned v první básni je vše vesele postaveno na hlavu (Skácelova Uspávanka s chlapcem, který dělá stojku na hlavě), a tak se ani později raději ničemu nedivme. Antonín Sova v kotlíku sousedí s J. H. Krchovským a básničky o ptáčcích nejsou v nebi (přestože mraky, obloha, vítr a spol. tam po právu jsou)! Leckteré verše mohou rodiče svým malým posluchačům zpívat (Včera neděle byla, Pět ježibab, Jednou ráno apod.), ovšem pozor na Mozartovu ukolébavku přebásněnou Janem Zahradníčkem, obsahuje jed a patří do pekla! O jiné verše si bude čtenář lámat jazyk ("letím lesem leskem nesen"), nad některými nostalgicky pookřeje (Čarek, Stehlík, Šrámek) a některé možná úplně přeskočí (princeznička na bále zase ztratí korále). Zajímavé cesty výborem nabízejí i samotné ilustrace, stopovat můžeme například nejrůznější dopravní prostředky, rostliny a živočichy, (ne)lidské tváře, budovy apod. Zejména nejmenší čtenáři si budou knihu spíše prohlížet a rozhodně nebudou zklamáni.

Nebe peklo ráj je ve všech knihovnách trvale umístěno do dětského oddělení. Navenek je žertovné a slibuje hru, ale je také plné žalu, bolesti, lásky, života a smrti. Tomu se nevyhne ani poezie pro děti.