Autorka osvědčila schopnost vcítit se do dětské mentality již v předchozích prózách Kouzelná baterka (2003) a Poklad starého brouka (2007). Epická miniatura Jitka a kytka čerpá ze stejných východisek: inspiruje se banální každodenností, kterou ozvláštňuje rozvíjením fantazijního prvku, což skýtá další impulz pro vlastní dětskou hru, do níž recipienta vtahuje.

Časoprostorově sevřený příběh čerpá ze situace, jež je důvěrně známá každému dítěti. Nemocná Jitka leží v posteli, nemá na nic chuť ani náladu. Ačkoli o ni pečuje vlídná maminka, po většinu času je dívka stejně odkázána jenom na sebe. Jitka je více než tělesnou slabostí zkroušena ubíjející nudou, z níž ji vytrhne až objev rostlinky rašící za postelí. Netradiční společnice, divoce prorůstající dětským pokojem, pomůže nemocné dívce zaplašit pocit osamělosti i nudu a zprostředkuje jí rovněž scházející kontakt s okolím. Dívka se stává svědkem úchvatného procesu růstu a zrání. Paralela mezi stonajícím dítětem a počáteční nanicovatou rostlinkou, jež se postupně mění v kvetoucí krásku s pohádkově chutnými plody, pak ústí v Jitčino uzdravení, na němž má neobyčejná kytka nezpochybnitelný podíl.

Text, členěný do krátkých segmentů, je psán velmi úsporně. Ve stručně modelovaných dialozích i prostě vystavěné vypravěčské promluvě dokáže Černá působivě vyvolat atmosféru pokoje s ožívajícími fantazijními představami. Na budování příběhové linie se výrazně podílejí koláže Michaely Kukovičové, které místy přebírají vypravěčskou funkci a doslova zabydlují jednoduše načrtnutý prostor zajímavými detaily. Již na předsádce nabízí vstupní ilustrace pohled do dětského pokoje z nečekaného úhlu shora a rozšiřuje tak významový, výrazový i komunikační potenciál vypravěčské promluvy. Kytka nabývá v hravých kolážích různých podob od dětsky přímočaré kresby, tapetových florálních motivů, herbářových výlisků až k exotické stylizaci. Kukovičová tak citlivě vede dětského recipienta cestou postupné konkretizace fantazijních představ, ponechává mu však stále značný prostor pro vlastní interpretační aktivitu.

Obě autorky touto útlou publikací setrvávají v křehkém prostoru ryze dětského prožitku, neomezují se však na jeho věrnou replikaci, ale vybízejí a inspirují k dialogu a rozvíjení fantazie.