Nakladatelství Baobab ve spolupráci s Nadací Miroslava Šaška začalo vydávat Šaškovy slavné průvodce po světových metropolích určené dětským čtenářům. Jeho plány jsou však ambicióznější, chce na Šaškovo celoživotní dílo navázat. První pokus, který s přispěním nadace vyšel letos, dopadl na výbornou. Michaele Kukovičové se jejím neotřelým výtvarným rukopisem podařilo skvěle vystihnout atmosféru různých míst v Praze a Olga Černá, Šaškova praneteř, vše doplnila texty, které jsou jako šité na míru dětskému čtenáři, ale s chutí si je přečte i dospělý.

Průvodce se vydává po proudu Vltavy a asociativně přechází od přilehlých ostrovů k mostům a dál po kopcích, parcích nebo sochách. Krátké texty a popisky k jednotlivým místům a památkám vždy představují velmi dobře odměřenou směsici faktů, zajímavostí i formulací, které děti zaujmou a dobře se pamatují: „Pražský hrad je největší hrad na světě: je tak velký, že po něm prezident Václav Havel musel jezdit na koloběžce.“ V rámci popisu toho, co všechno plave na Vltavě, se v průvodci například uvádí, že „při povodni plavaly dokonce i židle, peřiny, nádobí, psí boudy a jeden lachtan ze zoo“. Pražské jezulátko zase Černá popisuje jako „nejslavnější z pražských dětí“.

Ilustrace Michaely Kukovičové se vyznačují kombinací kresby a koláže. Tyto techniky výtvarnice nestřídá nahodile; v ilustraci znázorňující pražské židovské město jsou hřbitov a domy nakresleny, čímž oproti nalepeným procházejícím se turistům v ulicích vynikne jejich stáří a neměnnost. Na dvojstraně věnované ani ne tak Hlavnímu nádraží, jako spíš Nicholasi Wintonovi, je jediný kolážový prvek – velký černý vlak. Zřetelně je tím zdůrazněna jeho moc přemístit nespočet okolostojících postav do úplně jiného světa a zachránit jim život.

Je třeba vyzdvihnout, že autorky se v průvodci neomezují jen na letité pamětihodnosti a základní místopis, ale všímají si také současné živé kultury. Na jedné dvojstraně lze obdivovat artisty a klauny skotačící na Letné v rámci festivalu Letní Letná, jinde se děti dozvídají, co všechno se dá dělat na vltavské náplavce. Navíc si vyslechnou nebo přečtou různé více či méně legendární příběhy, které se k městu vážou – o původu chlebíčku, o vaně udělané ze Stalinova ucha.

V Praze na člověka na každém kroku dýchne historie, a je tedy na místě, že děti mají pod vedením Černé a Kukovičové možnost seznámit se také s jejími vybranými střípky. Kromě již uvedených zmínek o Stalinovi a jeho pomníku či o Nicholasi Wintonovi obsahuje průvodce například vložený komiks o atentátnících na Reinharda Heydricha, v němž jsou téměř bez obalu líčeny události, ke kterým jejich čin vedl.

Přestože je průvodce poměrně útlý, má čtenář na jeho konci dojem, že Prahu zachytil v její úplnosti. Plánovat podle něho procházky bude radost pro všechny generace a starší Pražané třeba zjistí, že jsou ve městě stále kouty, které ještě neobjevili.