Irský spisovatel a novinář Colm Tóibín je v anglo-americkém světě známý svými povídkami, romány, ale i kritikami a reportážemi. U nás o něm čas od času slyšíme jako o držiteli literárních ocenění nebo v souvislosti s nominací některého jeho románu na knihu roku, ale česky zatím nemáme možnost si žádnou z jeho často zmiňovaných knih přečíst. Nicméně jedna z nejznámějších novel Colma Tóibína, The Blackwater Lightship, se stala předlohou amerického filmu, vysílaného i u nás – pod názvem Hořké vzpomínky.

Colm Tóibín se narodil v irském Enniscorthy roku 1955 v rodině silně angažované v irských politických rebeliích. Krátce po ukončení studia na Dublinské Univerzitě se začal věnovat novinařině, přispíval do řady deníků a stal se editorem časopisu Magill. V té době také hodně cestoval po světě, v Africe působil jako zpravodaj. V průběhu osmdesátých let napsal několik cestopisů. Jeho třetí kniha, The Blackwater Lightship, která vyšla v roce 1999 po debutu The South a novele The Heather Blazing, byla nominovaná na prestižní literární cenu Booker Prize. Mezi další významné prózy patří například román The Master, soubor povídek Mothers and Sons nebo novela Brooklyn, jež získala v tomto roce cenu Costa Novel Award za nejlepší britsko-irskou knihu předchozího roku.

Tóibín byl také editorem knihy esejí irského básníka Paula Durcana. Mimoto spolupracuje s London Review of Books, organizuje literární workshopy a v Dublinu vyučuje tvůrčí psaní.

Pro romány a novely Colma Tóibína jsou typická témata emigrace a specifické otázky osobní identity uprostřed národa nebo společnosti, především problematika jejího utváření a ohrožení. Často se objevuje konfrontace homosexuálních postav s okolím (Tóibín sám se otevřeně přiznává k homosexuální orientaci), námět rodinného soužití nebo smrti blízké osoby.

Autor se při psaní příběhů neustále vrací do vzpomínek na své dětství a na vyprávění příbuzných a známých. „Vím přesně, kdy a kde jsem slyšel tři základní věty příběhu,“ uvedl při rozhovoru o vzniku jedné ze svých povídek.¹ V jeho knihách se zrcadlí předčasná smrt vlastního otce a jiné těžké životní příběhy, ať už patří jeho blízkým, nebo je zná jen z doslechu. Všechny ale popisují smutek a samotu v každodenním životě. Na druhou stranu bývají tato palčivá vyprávění vyvážena komickými postřehy a lehkým humorem. Tóibín sám o svých knihách prý nerad mluví, a pokud, tak právě s humorem a nadsázkou.

1. Robert McCrum pro The Guardian, publikováno 6. května 2009, přeložil Petr Soukup. Zdroj: Festival spisovatelů Praha ^zpět