Vetřelci vs. Predátor
Vetřelci vs. Predátor

Vetřelci vs. Predátor

V češtině je „omnibus“ označení pro dopravní prostředek. V angličtině pak značí antologii. Právě takové omnibusy v současnosti společně vydávají česká nakladatelství Crew a BB art.

V češtině je „omnibus“ označení pro dopravní prostředek. V angličtině pak značí antologii. Právě takové omnibusy v současnosti společně vydávají česká nakladatelství Crew a BB art. Jde o komiksy nakladatelství Dark Horse, které jsou adaptacemi akčních filmových ság a jimž se tak dostává nového rozměru.

Film nikdy nedokáže obsáhnout celou původní knihu. Ale co když je to naopak, co když na základě filmu někdo vytvoří komiks? Situace je to pro českou literární scénu poněkud nezvyklá, proto se na princip podívejme trochu podrobněji.

Nejprve by bylo dobré uvést, kterých filmů se omnibusy (potažmo komiksová seriálová zpracování) týkají. Jsou to např. Vetřelci, Terminátor, Predátor. Tedy snímky, jež zasáhly masy a staly se svého druhu kultovními. Film má ale omezenou metráž, a jeho autoři v mnoha případech nestihli více než naznačit a načrtnout všechna zákoutí vesmíru, která pro své příběhy stvořili.

Vytvořit z těchto náčrtků kompletní obrazové epopeje si vzali za úkol tvůrci komiksů. Je až s podivem, jak se jim záměr v průběhu téměř tří desetiletí vydařil. Podobně jako u zmíněných filmů i počátky těchto komiksů spadají do 80. let - původně svou existencí podporovaly marketing snímků. Ságy se ale v komiksu rozrůstaly a žily vlastním životem, až v některých aspektech předčily samotné filmové předobrazy.

Zvláštním případem je podivný crossover – Vetřelci vs. Predátor. Těžko by se našel někdo, kdo o těchto dvou mimozemských rasách neslyšel. Patří sice původně do brakových žánrů, ale v průběhu let zdařile prorostly do maskultury, ba staly se obskurní součástí umění.

Zcela logicky existují komiksové řady věnované pouze vetřelcům a pouze predátorům. I ty vzešly z filmů. V roce 2004 vzniklo dokonce i stejnojmenné filmové zpracování vetřelecko-predátořího souboje. Jenže tyto střety nemají původ na filmovém plátně, prvně se objevily skutečně v komiksu, což můžeme pokládat za exemplární důkaz, jak se jednotlivá média navzájem ovlivňují, doplňují a prorůstají.

Myšlenka na toto podivné spojení se zrodila už v roce 1980. Predátoři jsou od přírody lovci, kteří si zakládají na spletitém kodexu cti, zatímco vetřelci byli stvořeni k přežití v jakýchkoli podmínkách a k zabíjení. Jakou lepší trofej by tedy mohl predátor ve vesmíru najít?

Základní premisa počítá s tím, že predátoři loví vetřelce odnepaměti. Zašli dokonce tak daleko, že na svých kosmických korábech vězní vetřelčí královny snášející vejce. Divákům filmů nechvalně známé zárodky vetřelců pak predátoři vysadí na předem určené planetě, kam po uplynutí doby potřebné k dospění jedinců vyrazí na rituální lov.

Pochopitelně se čas od času něco nepodaří tak, jak by mělo. Potíže začínají zejména v okamžiku, kdy lidé konečně vyvinou technologie potřebné k cestování vesmírem. Zcela podle lidské přirozenosti pak začnou kolonizovat příhodné světy, aniž by tušili, že nejsou „volné“, protože patří mezi lovecké planety predátorů. Pozemštané se tak nečekaně stávají třetí stranou v konfliktu, kterému nemohou rozumět. Nebyli by to ale lidé, kdyby se nesnažili urvat si z koláče svůj podíl. Vetřelec je ideální biologická zbraň a všemocné korporace za něj zaplatí cokoli.

Tak se dá shrnout základní myšlenka všech příběhů. Jen nejlákavější dějová linka. Omnibus ale nabízí poutavé povídky z nejrůznějších časových údobí konfliktu, z pozoruhodných cizích světů i planety Země. Rozmanitá je i plejáda komiksových tvůrců. Na VetřelcíchPredátorech za onu dlouhou dobu pracovala hezká řádka scenáristů i kreslířů, často se jednalo o velmi zvučná jména. Základy příběhu položil Randy Stradley, viceprezident nakladatelství Dark Horse.

Z kreslířů stojí za pozornost zejména Bulhar Alex Maleev. Práce na tomto komiksu patřila v roce 1998 k jeho prvním zakázkám v USA. Do příběhů přinesl temné tónování s pochmurnou atmosférou, která patří k vrcholům celé série.

Omnibusy (zejména jejich první pokračování) mají příjemnou schopnost mile překvapit čtenáře, kteří si knihu koupí nejspíše z nostalgie po starých dobrých akčních filmech. Do rukou se jim ale dostanou komiksy s velice podrobně a kvalitně propracovaným světem a napsané vytříbeným vypravěčským stylem. Z poněkud plochého krváku se rázem stává plnohodnotný sci-fi příběh o několika zajímavých rovinách, který se snaží zjistit, kdo jsou největší zrůdy v naší galaxii. Věřte, že lidé v této soutěži rozhodně nejsou žádní outsideři.

Českého překladu se ujal Ludovít Plata (překládá zejména příběhy o samurajském zajíci Usagim Yojimbovi), který patří mezi překladatele poučené a s příběhem seznámené. Ani to ale neomlouvá do očí bijící nadužívání „otomování“, tedy doslovného překladu anglické vazby „it is about it“, což komiks sice přibližuje mladší generaci, ale kvalitě překladu rozhodně nepřidá. Opomeneme-li však tuto výtku, dostává se nám do rukou komiks, který zaujme velmi širokou věkovou skupinu čtenářů. Omnibusy rozhodně patří k překvapením komiksové sezony 2009.

Omnibus Vetřelci vs. Predátor. Přeložil Ludovít Plata, BB art a Crew, Praha, 2009, 456 s.

Recenze

Zařazení článku:

komiks

Jazyk:

Země: