Život je vyloučením toho, co je mrtvé.

Základní svízel jakéhokoli umění je otázka normálnosti.

Básník je pastor neviditelného.

Metafora vytváří novou realitu, z jejíhož pohledu se předobraz jeví
jako fikce.

Dary poezie jsou bezděčné: trouvailles. (Odtud její nelad.)

Exhibicionismus je vždy na překážku, není inherentní.

Romantismus je pro poezii tím, co dekorativismus pro malířství.

Velká báseň je vyproštění se z (jedné) reality.

Oko vidí méně, než praví jazyk. Jazyk říká méně, než uvažuje mysl.

Skutečnost je motiv.

Vejděme do vnitřního světa člověka buďto směle, nebo vůbec.

Živá poezie, jež se zabývá vším, nebo žádná.

Pojímat s imaginací, s ohledem na skutečnost.

Svět Zúžený Na Jedinou Věc.

Básník nesmí svou zkušenost přizpůsobit zkušenosti filozofa.

Je to manýra, co rychle okorá.

Popis je přírodní živel, tak jako vzduch nebo voda.

Čtení básně by mělo být zážitkem. Tím spíše pak její psaní.

Báseň je kavárna. (Občerstvení.)

Básníci si osvojují lidskost.

Překlad © Štěpán Nosek
Na iliteratura.cz publikujeme se souhlasem překladatele a nakladatelství Opus