V sobotu 2. 6. skončil ve Zlíně 47. ročník mezinárodního filmového festivalu. Již čtvrtým rokem tvoří součást festivalu i přehlídka hraných filmů visegrádských zemí. Letos zvítězil maďarský film Fehér tenyér (Bílé dlaně, 2006) od režiséra Szabolcse Hajdua a porazil tak i snímek Obsluhoval jsem anglického krále od Jiřího Menzela.

Film, který získal zvláštní uznání loni na festivalu v Karlových Varech a byl oceněn i na Finále 2007 v Plzni, vypráví příběh mladého talentovaného gymnasty Dongóa, jenž přijel trénovat mladé hochy do Kanady. Dongó je stále pronásledován bolestivými vzpomínkami na tvrdý dril nelítostného trenéra a chladný přístup rodičů, kteří ve svém synovi viděli jen budoucího šampiona a nevěnovali se jeho citovým potřebám. Citlivý chlapec byl ve svém tichém zoufalství zcela sám a neměl se kam uchýlit. Traumata z dětství ovlivnily i jeho budoucí kariéru a hledání vlastní identity. V příběhu se odrážejí skutečné zážitky režisérova bratra Zoltána Miklóse Hajdua, jenž ve filmu ztvárnil dospělého Dongóa.

Snímek Bílé dlaně vybízí k otázkám týkajícím se vztahu trenéra a sportovce, autority a žáka, konfliktu dětského světa a světa dospělých, ale zobrazuje též problematiku střetu západní kultury a kultury zemí postkomunistického bloku. Diváka doslova přirazí k sedadlu a stále ho nutí k další reflexi. Vyhýbá se zaběhnutým klišé, oplývá fantastickou kamerou, střihem a hudbou, diváka rafinovaným způsobem udržuje v napětí a jako celek funguje velmi kompaktně. Porotu oslovil „silným příběhem, autenticitou výpovědi a originálním filmovým zpracováním.“