Márton Gerlóczy se narodil r. 1981 v Budapešti. V jeho blízkém i širším příbuzenstvu se vyskytuje mnoho literátů a výtvarných umělců.

Debutoval „antisociálním“ románem Az igazolt hiányzás (Omluvená absence; vydalo nakl.Ulpius ház v roce 2003), který se v Maďarsku setkal s velkým ohlasem (cca 25 000 prodaných výtisků). Jak uvádí autorova oficiální webová stránka (www.gerloczymarton.hu), rodný list byl víceméně posledním papírem, kterým se může Gerlóczy prokázat a je tak poměrně těžké uvádět jeho životopis v tradičním slova smyslu. Vystřídal postupně čtyři základní a tři střední školy a svůj boj se školní institucí plně zužitkoval jako téma svého prvního románu. Učinil vědomé rozhodnutí neodmaturovat a získaný čas věnovat psaní zmíněné prvotiny. Z údajů, jež poskytuje sám o sobě, vyplývá, že je svobodný, nezodpovědný, bezdětný a bez koníčků.

Jeho druhým a prozatím posledním dílem je román Váróterem (Čekárna; Ulpius ház 2005), jenž je další ironicko-melancholickou sondou do jednoho – tentokrát postpubertálního – životního období.