Pětadevadesátiny Ernesta Sabata
Sabato, Ernesto (2006)

Pětadevadesátiny Ernesta Sabata

Argentinský spisovatel Ernesto Sabato, nositel Cervantesovy ceny z roku 1984, od něhož česky vyšel kompletní volný románový cyklus Tunel, Kniha o hrdinech a hrobech, Abaddón zhoubce a sbírka esejů o literatuře a psaní Spisovatel a jeho přízraky, oslavil se svém domě v Santos Lugares už devadesáté páté narozeniny.

Argentinský spisovatel Ernesto Sabato, nositel Cervantesovy ceny z roku 1984, od něhož česky vyšel kompletní volný románový cyklus Tunel, Kniha o hrdinech a hrobech, Abaddón zhoubce a sbírka esejů o literatuře a psaní Spisovatel a jeho přízraky, oslavil ve svém domě v Santos Lugares už devadesáté páté narozeniny.

Přímo k narozeninám dostal vítězství argentinského mužstva nad výběrem Mexika na Mistrovství světa ve fotbale (Sabato má jako většina argentinských spisovatelů k fotbalu vřelý vztah, jeho čtenáři si jistě pamatují na pasáže o klubu Boca Juniors) – kvůli utkání musela oslava začít se zpožděním. Poblahopřát a zazpívat mu přišla zpěvačka stejně legendární, jako je Sabato spisovatel, Mercedes Sosa. Její provedení písně Violety Parra Gracias a la vida (Díky životu) zná každý, kdo se kdy otřel o španělštinu, stejně jako její hluboký hlas se zvláštním témbrem, zpívající za doprovodu indiánských nástrojů tanga, milongy a další argentinské rytmy. Na tradiční oslavu s čokoládou a dortíky přišel poblahopřát syn Mario, Sabatovi vnuci a pravnuci, přátelé, spisovatelé a další umělci. Nechyběla samozřejmě ani jeho družka a spolupracovnice Elvira González Fraga.

Sabato od vydání Abbadóna fikce nepíše, zůstal u esejů, úvah, kronik, vydal také soubor dokumentů o neblahém období vojenské diktatury v Argentině. Po téměř dvacetileté odmlce překvapivě publikoval na sklonku minulého tisíciletí hned dvě knihy s příznačnými názvy: v roce 1998 soubor vzpomínek, názorů a teoretických úvah s výrazným autobiografickým podtextem Antes del fin (Před koncem) a roku 2000 pak eseje La Resistencia (Odolávání), v nichž se vrátil ke svému celoživotnímu tématu kritiky přetechnizované masové společnosti a doplnil ji o kritiku globalizace.