Román Večery (De avonden), prvotina významného nizozemského spisovatele Gerarda Reve z roku 1947, se dočká kreslené verze. Kreslíř Dick Matena přitom chce použít celý původní text. Od října bude seriál vycházet třikrát týdně v kulturní příloze amsterodamského deníku Het Parool, nakladatelství De Bezige Bij pak vydá knižní verzi ve čtyřech vázaných svazcích. Matena o tom říká: „Pokud vím, ještě nikdy nevyšel jako komiks celý román. Ale Večery jsou jedinečná kniha - do takového textu se nešťourá.“ Matena maluje Večery tuší v různých odstínech šedi, kreslí realisticky, ale stylizovaně. „Jako Reve ve Večerech. I on příznivé a příjemné stránky vynechává,“ dodává Matena.

Román zaujímá v moderní nizozemské literatuře zvláštní místo. Tento „zimní příběh“, jak zní podtitul, se odehrává ve vánočním týdnu 1946 a podrobně líčí zážitky amsterodamského mladíka Fritse van Egterse v rozmezí deseti dnů. Přitom věrohodně vystihl deziluzi mladé generace v prvních poválečných letech a ovlivnil celou jednu větev současné nizozemské literatury. Nové a nové generace čtenářů objevují v románu věrný obraz určitého životního období, kdy soužití s rodiči mladého člověka dusí, ale chybí mu jistota a vyhraněnost k tomu, aby se k čemukoliv odhodlal. Odtud zřejmě pramení neutuchající popularita knihy. Náruživí čtenáři Večerů znají celé pasáže zpaměti, organizují setkání a nonstop čtení, zkoumají různé aspekty textu. Jeden z nich například zjistil, že rozhlasové hudební vysílání v knize – zapínání a vypínání rádia hraje v románu důležitou roli – na minutu odpovídá skutečnému programu ve vánočním týdnu 1946.

Gerard Reve (1923) celým svým životem i dílem dráždí a vyvolává protichůdné reakce. Tak byl jedním z prvních průkopníků neskrývané homosexuality, současně šokoval obrácením ke katolicismu. Kolem věkem sešlého Reveho, žijícího v Belgii a zcela závislého na péči svého o mnoho mladšího životního druha Joopa Schafthuizena, vznikl ještě loni rozruch, když se za své celoživotní dílo stal laureátem významné Ceny nizozemského písemnictví (Prijs der Nederlandse Letteren) udělované střídavě nizozemskou královnou a belgickým králem. Belgický ministr kultury zabránil tomu, aby cenu předal král Albert osobně, protože Schafthuizen, jehož účast při ceremoniálu byla vzhledem ke spisovatelovu zdravotnímu stavu nezbytná, byl v té době stíhán pro pedofilii.

Příznačná je i historka, proč Reve dosud nepronikl k českým čtenářům: v roce 1969 odmítl návrhy přední nederlandistky a překladatelky O. Krijtové s odůvodněním, že by za české vydání nedostal zaplaceno v tvrdých valutách. Zbývá doufat, že čas vše zahladí a že se knih tohoto osobitého nizozemského spisovatele přece jen ještě dočkáme v českém překladu.