André Kubiczek prožil mládí v NDR. Narodil se v Postupimi, tedy pouze třicet kilometrů od ostnatých drátů ohraničujících ostrůvek západního Berlína od socialistického světa, v němž se nešťastnou náhodou ocitl. Na začátku osmdesátých let bylo Kubiczkovi dvacet let a v tomto věku hrdinové německého bildungsrománu většinou začínají poznávat sami sebe.

Právě jako moderní bildungsromán označují němečtí kritici Kubiczkovu prvotinu Junge Talente (Mladé talenty, 2002). Humorným, či lehce ironickým způsobem vypráví André Kubiczek o dospívání na východoněmeckém zapadákově. Hlavní hrdina Less nastoupí cestu hledání vlastní identity tím, že své okolí nejprve vyšokuje punkerským účesem, inspirován sestřenicí s česky znějícím jménem Radost, která přijela s partou alternativně smýšlejících lidí z Berlína. Později i Less své rodné městečko opustí a odchází do Berlína, kam jinam než do Prenzlauer Bergu, cíle většiny levicověji než pravicově a pravicověji než levicově smýšlejících alternativců. Právě proto, že se většina románu odehrává v tomto městě, je kniha dávána do souvislosti s tzv. berlínským románem. Je však vyjímečný tím, že se odehrává ještě před pádem Zdi. Nechybí tu tedy také patřičné „endéerácké relikvie“, jež se právě nyní znovu stávají hitem a jsou zároveň osvědčeným zdrojem komiky. Hlavním pramenem humoru je však autorův vynalézavý jazyk, jenž např. NDR popisuje jako „holobyt třetího stupně“. Mladé talenty jsou v tomto románu především snílci a excentrici, kteří téměř neúmyslně přispějí k pádu režimu.Tak zachycuje svěžím pohledem poslední léta v socialistické zemi, která si říkala demokratická, ale zároveň i problémy, jež s sebou přïnáší dospívání. Navíc doba, v níž se román odehrává, ještě nebyla v německé literatuře příliš zpracována.

I Kubiczkův druhý román Die Guten und die Bösen (Dobří a zlí), který vyšel v loňském roce, se odehrává v Berlíně. Tentokrát však již v době, kdy se do města vrátila vláda a které je proto plné nejen politiků, ale i novinářů, a různých vycházejících hvězd a hvězdiček. Hlavní postava je však zpočátku spíše antihrdinou – třicetiletý Raymond Schindler je v předčasném důchodu a pracuje na černo jako soukromé očko. Ovšem díky stoupající důležitosti města má i on najednou víc úkolů než může zvládnout. A do toho vstupuje ještě jeho sestřenice, která chce, aby napsal knihu o nové generaci pařičů, s níž by ona udělala díru do světa. Právě svět barů, nočních klubů a anarchistických hospod je důležitou kulisou románu. I v této knize kritici hodnotí kladně především Kubiczkův jazykový projev. Možná ne náhodou se hlavní postava jmenuje Raymond Schindler. K Raymondu Chandlerovi a jeho stylu vyprávění i práci s jazykem totiž nemá Kubiczek daleko.

V románu se navíc podle některých kritických hlasů skrývá jeden z nejněžnějších milostných příběhů nové německé literatury. André Kubiczek patří do dlouhého seznamu autorů berlínské literatury, ale patří na jeho přední příčky.