26. září roku 1580 připlula do britského přístavu Plymouth loď Golden Hinde s kapitánem Sirem Francisem Drakem, vracející se z jedné z nejslavnějších námořních plaveb v historii, hrdinského obeplutí zeměkoule o celkové délce 65 000 kilometrů. Byla to teprve druhá plavba takového rozsahu, a první, ze které se její kapitán - podle shodného mínění přátel i nepřátel největší námořník své doby – vrátil živý. Drake byl na cestě téměř tři roky, během nichž byl už mnohými, včetně své ženy, považován za mrtvého. Mezi dubnem roku 1579, kdy byl u tichomořského pobřeží Mexika, a listopadem téhož roku, kdy se setkal s portugalskou galeonou jižně od Filipín, byl zcela nezvěstný. Na informace o místech pohybu Golden Hinde během těchto sedmi měsíců byl po návratu uvalen příkaz mlčení – sama královna Alžběta pod trestem smrti zakázala členům výpravy vyzradit cokoliv o trase a průběhu plavby.

Jak daleko na sever podél tichomořského pobřeží Ameriky se Drake vlastně dostal, bylo proto od té doby předmětem mnoha spekulací. Mapy a zprávy, často vzájemně si odporující, které se začaly objevovat asi deset let po plavbě, naznačují, že Drake nepronikl dále než k severní Kalifornii, kterou pojmenoval Nový Albion a formálně zabral jménem královny. Tajemno udržované od počátku kolem celé plavby a nedostupnost informací nebo jejich nejednoznačnost ovšem dávají tušit, že Drakeova cesta mohla mít i jinou trasu a osudy.

Jednu z nových možností interpretace Drakeovy historické cesty nabízí nová kniha Samuela Bawlfa: The Secret Voyage of Sir Francis Drake (Tajná plavba Sira Francise Drakea), vycházející v nakladatelství Douglas & McIntyre. Autor, renomovaný geograf, odborník na historii přímořské oblasti západní Kanady a také bývalý politik, předkládá smělou hypotézu, že ve skutečnosti Drake pronikl mnohem dále na sever, a to až k pobřeží jižní Aljašky, a že Nový Albion se nacházel na ostrově Vancouver. To by znamenalo, že Drake byl prvním Evropanem, který vkročil na půdu kanadské Britské Kolumbie, a to dvě stě let před Jamesem Cookem, jemuž je v historických análech tradičně připisováno prvenství.

Bawlfův Drake je mnohem více než talentovaný námořník a věhlasný pirát: byl také hlavní zbraní královny Alžběty proti jejímu úhlavnímu nepříteli, španělskému králi Filipu II. Dokládají to i slova Drakeova současníka, podle nichž by pirátská kořist, kterou získala jenom jeho loď Golden Hinde, dokázala zaplatit sedm let války vedené proti těm, kterým byla uloupena.

Drake byl rovněž klíčovou postavou v ambiciózním strategickém plánu anglické vlády zřídit si vlastní obchodní trasu do Asie. Na rozdíl od většiny renesančních mořeplavců, kteří hledali legendární Severozápadní cestu do Číny z Atlantické strany, Drake se rozhodl postupovat z Tichomořského konce. Bylo životně důležité uchovat tento nejen ekonomický, ale také vojenský plán v tajnosti před Španěly: to bylo důvodem nápadného ticha kolem výsledků celé výpravy, které přetrvávalo dlouho poté, kdy bylo od plánu upuštěno a jeho hlavní aktéři po smrti.

Samuel Bawlf se začal o historii Drakeovy plavby zajímat v roce 1978, kdy měl jako ministr vlády Billa Benetta na starosti přípravy oslav dvousetletého výročí Cookova vylodění. Tehdy podpořil nové archeologické výzkumy a začal pátrat po možných důkazech kontaktu Britské Kolumbie s Evropou před Cookem. Z výzkumů se brzy poprvé vynořilo Drakeovo jméno…

V polovině devadesátých let dostal Samuel Bawlf tip na holandské mapy ze šestnáctého století, které věrně popisovaly Tichomořské pobřeží amerického kontinentu. Došel k závěru, že oficiální anglické mapy té doby byly cenzurovány. A kdo jiný mohl pravdivé informace poskytnout Holanďanům, tradičním protestantským spojencům Anglie proti katolickému Španělsku, než sám Drake? Porovnání starých holandských map s anglickými, a následně s moderními kartografickými poznatky, ukazuje, že trasa Drakeovy výpravy byla do anglických dokumentů důmyslně zakódována a místa přistání byla odchýlena o přibližně deset stupňů jižněji od skutečnosti. Toto zjištění se stalo průlomem v Bawlfově převratné argumentaci a v jeho úctyhodně precizní a podrobné studii. Nabízí se už jen jediná otázka, a to, zdali celý podnik stál za tolik úsilí? Samuel Bawlf nepochybuje: „Šlo mi čistě o věc spravedlnosti. Drakeova plavba byla nesporně nejúžasnější objevitelskou cestou v historii. Umíte si představit, že urazil 65 000 kilometrů a obeplul přitom celý svět, aby zmapoval pobřeží Britské Kolumbie? Nezaslouží si za to uznání?“