Rachid Mimouni(1945–1995) se narodil 20. listopadu 1945 v Boudouaou, vesnici poblíž Alžíru, v rodině chudého venkovana. Vystudoval v Alžíru a v Montréalu. Vyučoval ekonomii na vysoké škole ekonomické v Alžíru. Byl členem Národní kulturní rady, prezidentem Společnosti Kateba Yacina a viceprezidentem Amnesty International.

Jeho odvážná kritika alžírské politiky a terorismu integristů z FIS měly za následek cenzuru a zákazy publikace jeho děl. Po četných výhrůžkách zabitím ze strany FIS byl nucen opustit Alžírsko a uchýlit se do Maroka. Zemřel následkem nemoci 12. února 1995.
V roce 1994 získal v Ženevě za svůj román "La malédiction" Prix Liberté littéraire.

Dílo:
Le printemps n´en sera que plus beau (1978)
Le Fleuve détourné (1982)
Une paix à vivre (1983)
Tombéza (1984)
L´Honneur de la tribu (1989)
La Ceinture de l´ogresse (1990)
Une peine à vivre (1991)
De la barbarie en général et de l´intégrisme en particulier (1992)
La malédiction (1993)
Chroniques de Tanger (1995)

Portrét R. Mimouniho na Wikipedii