Letos vydala Mladá fronta v edici Květy poezie výbor z poezie jednoho z nejznámějších řeckých básníků 20. století. Odysseas Elytis (1911-1996) byl za své dílo poctěn Nobelovou cenou (1979), a to již jako druhý Řek (první ji dostal Jorgos Seferis roku 1963).

Elytis pocházel z Kréty, ale vyrůstal v Aténách a letní měsíce trávil na řeckých ostrovech. Nedokončil studia práv a věnoval se výhradně literatuře. Velký vliv na něj měli francouzští modernisté, především surrealisté (Eluard, Rimbaud, Breton), jejichž díla překládal. Za druhé světové války se zúčastnil bojů na albánské frontě a pod vlivem osobních zážitků napsal poému Hrdinský žalozpěv za podporučíka padlého na albánské frontě (1945). Již v této skladbě se objevuje množství řeckých folklorních prvků, které pak spojil s ortodoxní literární tradicí ve svém nejznámějším díle, básni Hodno jest.
Za občanské války (1945-49) se Elytis uchyluje do exilu v Paříži, kam odešla většina řeckých intelektuálů a navazuje osobní styky s francouzskou elitou. Po návratu do Řecka pracoval v různých kulturních institucích a zabýval se literární činností.

Skladba Hodno jest vyšla roku 1959 a zanedlouho ji zhudebnil Mikis Theodorakis, jako ostatně velký počet básní mnoha dalších básníků. Řecká tradice tímto navazuje na starověkou praxi zhudebňování psaného slova, které tak zlidoví a dostane se do povědomí i těch vrstev obyvatel, které aktivně poezii nečtou.
Báseň lze charakterizovat jako oslavnou ódu na Řecko, jeho historii, přírodu, lid. Patří mezi skvosty novodobého řeckého básnictví. Výbor, který nedávno vyšel, obsahuje dvě básně ze sbírky Orientace (1940), pět básní z knihy Období léta (1940), dvě skladby z knihy Šest a jedna výčitka svědomí pro nebe (1960), po jedné básni ze sbírek Slunce první (1945), Světelný strom (1971), Nevlastní sourozenci (1974), Dobro na vlčí stezce (1976) a Malý námořník (1985). Dále následuje již zmíněný Hrdinský žalozpěv za podporučíka padlého na albánské frontě a skladba Hodno jest kromě "čtení". V doslovu R. Dostálová velmi přehledně podává stručný výklad Elytisova nejznámějšího díla, jehož některé části se staly téměř národním hymnem Řeků.
Při listování knížkou ovšem trochu zarazí nejednotnost názvů některých Elytisových skladeb a tu a tam chybně uvedené zájmeno či kostrbatý výraz.