Britská spisovatelka Daphne du Maurier ve svých povídkách a románech často využívala napětí s prvky hororu, fantastiky a gotického románu. Není proto divu, že zaujala i „mistra hororu“ Alfreda Hitchcocka, který některé její tituly zfilmoval. Mezi její nejznámější romány patří například Hospoda Jamaica nebo Ptáci a v roce 1938 vydala úspěšný psychologický román Rebecca, který u nás vychází pod titulem Mrtvá a živá a jejž nyní vydalo OneHotBook na dvou mp3 CD.

Mladá bezejmenná vypravěčka se po krátké známosti provdá za o mnoho let staršího Maxima de Wintera, majitele starého šlechtického sídla Manderley na jižním pobřeží Anglie. Po líbánkách strávených mimo Anglii spolu šťastní novomanželé odjíždějí na jeho rodové panství, kde se však nenaplní vypravěččiny naivní představy o spolužití. Maxim totiž o deset měsíců dříve tragicky přišel o první manželku Rebeccu a její stín se vznáší nad panstvím a přiživuje dusnou atmosféru, kterou utváří jak sloužící, tak návštěvníci domu, protože vypravěčka a zároveň nová paní panství je naprostý opak oblíbené, společenské a krásné Rebeccy. Hrdinčino okolí odpuzuje především její introverze; proto je jí neustále předhazována první madam de Winterová, což u hrdinky zákonitě vede k depresivním stavům a zároveň to ovlivňuje i soužití novomanželů. Vypravěčka je postupně podrobována několika těžkým zkouškám, ze kterých vychází posílená a dospělejší než na začátku. Na první pohled celkem banální příběh by ve zpracování méně schopného spisovatele či spisovatelky vedl ke zploštělému podání v intencích červené knihovny. Jenže královna psychologických románů Daphne du Maurier přináší mrazivé drama odehrávající se mezi mrtvou Rebeccou a živou vypravěčkou. Kniha je plná napětí a kromě skvělé psychologické kresby, působivého zpřítomnění dusivé atmosféry a nečekaných zvratů přináší také obraz anglické společnosti v první polovině dvacátého století. Zřejmě i proto patří mezi oblíbené náměty filmových a televizních zpracování, jejichž žebříček vede už to první z roku 1940 – v režii Alfréda Hitchcocka s Laurencem Olivierem v roli Maxima, Joan Fontaineovou jako bezejmennou druhou Maximovou ženou a paní Danversovou v podání Judith Andersonové.

Režisérka audioknihy Jitka Škápíková před těžký úkol auditivně a především věrohodně ztvárnit psychologické pochody hlavní hrdinky postavila herečku Lucii Pernetovou, která není na poli audioknih žádný nováček, mohli jsme ji už slyšet například při četbě románů Simona Mawera Provazochodkyně a Dívka, která spadla z nebe či románové prvotiny Sběratel Johna Fowlese, takže s náročnějšími tituly má interpretka zkušenosti a na její práci při Mrtvé a živé je to znát.

Čtenářům neznalým tohoto kultovního románu by mohla více než polovina prvního cd přijít jako nudné fňukání nezralé mladé ženy. Podání Pernetové tento pocit jenom posiluje, ale jde o autorský záměr a narátorce se ve spolupráci s režisérkou podařilo vybalancovat tenkou hranici mezi sladkobolným kýčem románu tzv. pro služky a „vyšší“ literaturou. Stejně tak zvládla i následný vývoj vyprávění, který se silně dynamizuje, a my jen s napětím čekáme, co se bude dít dál a jak to skončí. Pernetová dokáže skvěle interpretovat nejen prvotní ukňouranost nové paní de Winterové, ale bez zaváhání také její přerod v ženu bez naivních růžových brýlí, již prožité události zocelily ve zralou bytost, která zná svou cenu a nehodlá se nechat kýmkoli ponižovat. Také ostatní charaktery – i mužské – jsou zpřítomňovány plasticky. Pernetová dynamikou promluvy či hloubkou hlasu bezpečně odlišuje každou jednotlivou postavu tak, že je jasně zapamatovatelná a nemůže dojít k záměně, když se při poslechu na chvilku zamyslíme a nevnímáme. Dokonce i role Bena, duševně postiženého syna jedné z postav, je ztvárněna věrohodně, jako by před námi mentálně nedospělý muž opravdu stál. Pečlivá práce interpretky a režisérky se vyplatila a musím s nadšením říct, že tuto audioknihu řadím mezi nejlepší letošního roku a doufám, že za ni interpretka získá i některou z auditivních cen. Bylo by to zasloužené.

Co však z hodnocení ubírá procenta, je předvídatelná hudba, která místo aby podtrhávala atmosféru, ale neupozorňovala na sebe, vytrhává z děje a často působí až rušivě. Tato poznámka však nemění nic na tom, že interpretka ve vzácném souladu s textem odvedla skvělou práci.

Pozornost si zaslouží i obal, který je sám o sobě výtvarným dílem (ilustrace Myokard) a dotváří tak obraz audioknihy jako skvělého dárku pro posluchače, kteří mají rádi kvalitu obrazu i zvuku.