Jaký je rozdíl mezi mořem a oceánem? Co je to plankton? A je jedlý? Kteří ptáci rádi hnízdí na pustých ostrovech? Proč mají mořské hvězdice občas jedno rameno kratší? Kde žije mořský koník? Co žere přílipka? Podle čeho se pozná hranice nejnižšího přílivu? A k čemu jsou majáky? Na tyto a dalších 291 otázek nabízí odpověď na prvních pohled sice malá, avšak informačně náramně bohatá příručka Moře v 300 otázkách a odpovědích. Jejím autorem je francouzský entomolog Vincent Albouy, který má na kontě už několik desítek popularizačních knih o přírodě, a jednoduchými, avšak vcelku realistickými modro-bílými kresbami ji opatřil vědecký ilustrátor Jean-Louis Verdier. Za zmínku stojí i fakt, že český překlad po odborné stránce prošla Lucie Juřičková z pražské Přírodovědecké fakulty UK, která je tou nejlepší zárukou, že se do češtiny podařilo bezchybně převést i některé méně frekventované termíny z oblasti, jež je pro nás vzhledem k vnitrozemské poloze České republiky přece jen trochu exotická.

Ač by se mohlo zdát, že se četba knihy s několika stovkami krátkých hesel bude podobat louskání výkladového slovníku, naštěstí se u Moře tato obava (příliš) nenaplňuje, neboť otázky nejsou kladeny nahodile, ale jsou uspořádané do tematicky ucelených kapitol a podkapitol. Ty jsou vždy uvedeny několika odstavečky, jež problematiku představují v širších souvislostech. Kapitol je šest (Moře, kde se zrodil život, Různé tváře pobřeží, Slapové jevy, Odliv, Moře a člověk, Ohrožené prostředí) a každá se dělí do čtyř podkapitol, na něž tedy průměrně připadá dvanáct až třináct „otázek“. Jak už naznačil výše uvedený výběr toho, nač se svazek ptá a na co přirozeně také odpovídá, moři se kniha věnuje z hlediska biotického i abiotického. Pokud jde o stránku abiotickou, vysvětluje kupříkladu jeho základní fyzikální vlastnosti, například kdy zamrzá nebo proč je modré, a vedle toho i objasní, co jsou to slapové jevy, jak rychle stoupá příliv, popřípadě kde bývá příliv nejvyšší a proč.

Mnohem více hesel je však věnováno životu v mořích, ať už tomu živočišnému, nebo rostlinnému. Oceány jsou koneckonců pravděpodobnou kolébkou života, jenž v nich následně strávil několik miliard let, než se v geologicky poměrně nedávné době vydal dobýt souš. Asi by bylo zhola zbytečné vyjmenovávat zde všechna zvířata, na něž v knize přijde řeč, ale je v podstatě jisté, že na všechna, která nás v souvislosti s mořem bezprostředně napadnou – ježovky, hvězdice, racky, humry, buřňáky, raky, tuleně i žraloky. Ačkoli nějaké to překvapení se také najde. Kdo ví například, jak vypadá chroustnatka či nohatka? Totéž platí i pro rostliny.

Za zvláštní vypíchnutí stojí poslední dvě kapitoly. V té páté se čtenář leccos dozví o dlouhé historii „těžby“ plodů moře, ať už pro konzumaci lidmi, nebo například výrobu šperků (perly). V šesté se potom dostane na mnohem palčivější otázky, jako jsou ropné katastrofy, nadměrný rybolov, předimenzovaný turistický ruch či hromadění plastů v oceánech (v témže nakladatelství před nedávnem vyšla kniha přímo na toto téma – Ana Pêgo: Plasticus maritimus). Dlouho totiž panovalo přesvědčení, že oceány jsou tak obrovské, že toho snesou opravdu hodně, avšak v posledních desetiletích (a vlastně i staletích, když si připomeneme například extrémně rychlý odchod korouna bezzubého, od jehož objevení k vyhubení neuplynulo ani třicet let), se ukazuje, že tento předpoklad se s realitou poněkud míjí.

Nakladatel uvádí, že Moře v 300 otázkách a odpovědích je určeno čtenářům od 8 do 99 let a s tím se dá jen souhlasit. Rozhodně se totiž nejedná o zjednodušující dětskou příručku, o čemž svědčí už samotný fakt, že text v tomto případě hraje zásadní roli a není nijak upozaděn ilustracemi. Obě složky se naopak výtečně doplňují. Na druhou stranu jsou informace podány dostatečně srozumitelně a víceméně každý méně obvyklý pojem autor vysvětlí, takže nehrozí, že člověk bez biologické průpravy nebude rozumět. Jediná potíž s věkovým rozpětím snad může nastat v jeho horní hranici, neboť písmo je vskutku malé, nicméně je to akceptovatelná daň za příjemný kapesní formát svazku, který se beztak k souvislejšímu čtení příliš nehodí. Mnohem lepší je z té hromady zajímavostí o moři a jeho nejbližším okolí občas pomalu uzobávat a těšit se na příští, nebo třeba i na první cestu k moři. S touto příručkou bude dovolená každopádně mnohem zábavnější i zajímavější.